Cesty a památky

Zřícenina Zvířetice

Česká republika (září 2017, Časopis Na Cestu 10/2017)

Ačkoliv se na některých mapách i v literatuře dočtete, že Zvířetice jsou zřícenina hradu, není to tak docela pravda.

Na samém počátku ale byly Zvířetice opravdu skutečným hradem. Ten v 80. letech 13. století založil Zdislav z Lemberka, nejmladší syn legendární léčitelky svaté Zdislavy. Gotickou pevnost se dvěma věžemi v jižním průčelí vystavěl Zdislav na ostrožně nad řekou Jizerou, aby chránila kupce překračující řeku cestou po zemské stezce z Prahy do severních Čech a Žitavy. Jméno hrad získal podle starší osady, která zde existovala ještě před jeho založením, a jmenuje se podle jakéhosi Zvěraty, který se zde usadil někdy v časných dobách kolonizace Pojizeří.

Když se dnes díváte na vstupní průčelí zříceniny, vchod vidíte u velké věže po levé straně. V prvopočátcích se ale do hradu vstupovalo bránou na opačné straně, u jižní věže, která je patrná pouze v náznacích zaobleného zdiva. Dochovaná severní věž byla později nastavěna o další patra, kam sahala v době gotického hradu poznáte podle kamenného zdiva v dolní části, obkrouženého otvory pro trámy visutého dřevěného ochozu. Kromě hradeb a věží v celém areálu byla již jen jedna zděná budova, a to palác, přilepený k východní hradbě nad řekou. Ten se také v podstatě dochoval dodnes, byť ve zříceninách, po přestavbách totiž sloužil jako sídlo majitelů hradu i zámku až do jeho zániku. Co se ještě dochovalo z původní stavby je studna, hluboká 42,5 metru, sahající až pod úroveň dna Jizery, aby měli obyvatelé zajištěn stálý přísun spodní vody. Zásadní obrat v historii Zvířetic nastává v roce 1528, kdy je koupili Vartenberkové, kteří uskutečnili rozsáhlou renesanční přestavbu na pohodlný zámek.

Období renesance

Ta přeměnila původní pevnost k nepoznání a dotkla se všech jejich částí. Zmodernizován byl především obytný starý gotický palác, naproti kterému vyrostl nový palác, přilepený k hradbě nad příkopem. Ten se stal ústřední reprezentační budovou zámku, dějištěm plesů a všech slavností panstva, dokonce i soudních jednání. Postaven byl u příležitosti svatby Jana z Vartenberka a v rámci jeho výstavby byla zrušena stará brána i jižní okrouhlá věž a vstup byl přenesen pod severní věž, zvýšenou o dvě patra. Tato její nová část byla na rozdíl od starší spodní části, omítnuta. Věž zakryla kopulovitá helmice, nesená dodnes zachovanou ozdobnou krakorcovou římsou, pod kterou byl hodinový stroj s ciferníky směřujícími do třech světových stran. Věž v patře dokola obíhala otevřená arkádová chodba, spojující nový renesanční palác se starým gotickým palácem, takže umožňovala obyvatelům pohodlné průchody mezi jednotlivými částmi stavby. Bývalou hradní studnu ozdobila krásná renesanční kovaná mříž a upraveno bylo i původně opevněné předzámčí, kde vznikla dodnes stojící budova sladovny, kamenné stáje, zahrádka a altán.

Zlatá éra a zánik zámku

Jako konfiskát získaly Zvířetice v roce 1623 Valdštejnové a Ferdinand z Valdštejna uzavřel stavební vývoj zámku v roce 1653 stavbou honosné barokní kaple, zbudované v severovýchodním nároží nádvoří na místě bývalé střelecké bašty. Po jeho předčasné smrti se paní na Zvířeticích stává mladá vdova, Marie Eleonora, za jejíž vlády zažívají Zvířetice období svého vrcholného rozkvětu. Hraběnka Eleonora zakládá velkou zahradu před zámkem a nechává sepsat urbář, obsahující podrobný popis celého zámku. Díky tomu proto můžeme dnes určit umístění a účel všech místností současné zříceniny. Po Eleonořině smrti roku 1683 ještě nechal její syn Arnošt Josef postavit pod zámkem barokní jízdárnu pro drezůru valdštejnských hřebců, ale význam Zvířetic pomalu upadá, protože Valdštejnové se stěhují na pohodlnější a modernější zámek v nedalekém Mnichově Hradišti. Po prvním požáru v roce 1693 ještě byl zámek opraven, ale když 15. září 1720 vyhořel po úderu blesku do věže podruhé, byl opuštěn a ponechán svému osudu.

Romantická zřícenina

Jak už to tak bývá, starý zámek ponechala vrchnost poddaným, aby použitelné zdivo rozebrali a využili na stavbu svých domů v obci Podhradí. Ruiny tedy byly částečně rozebrány, přesto ale v romantickém 19. století inspirovaly mnoho umělců. Tím nejznámějším, který je popsal a zachytil i kresbou ve svém skicáku, byl Karel Hynek Mácha, který tudy procházel v roce 1833. Když potom v letech 1863-65 buduje společnost Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy (TKPE) železnici spojující Turnov s Prahou, byl hrad částečně poškozen při odstřelu skal u úpatí návrší. Otřesy masívu měly za následek i narušení zdiva velké věže, jejíž celá polovina se v zimě roku 1897 sesunula. V roce 1922 získal zříceniny Klub českých turistů, který realizoval nezbytné konzervační práce a věž nechal v roce 1938 upravit na rozhlednu. Po roce 1948 ale opuštěné zříceniny bez potřebné údržby rychle chátraly, včetně sladovny na předzámčí a jízdárny v podzámčí, která byla v roce 1978 zbořena. Až na přelomu 70. a 80. let 20. století se na Zvířetice vrátil život, neboť zde tehdejší mládežnická organizace SSM pořádala velmi populární letní tábory hnutí Brontosaurus, o které byl tak velký zájem, že se staly téměř elitní záležitostí. Tábory se totiž podobaly táboření tehdy již zakázaného Skauta. Během brontosauřích letních setkání byla částečně opravena sladovna, byla vyčištěna zcela zanesená hradní studna a byl proveden archeologický průzkum.

Tajná chodba z pověstí

Zajímavostí je, že se během výzkumu potvrdila pravdivost jádra staré pověsti o tajné chodbě vedoucí ze studny do blízké obce Zvířetice a také opačným směrem, tedy k řece. V kraji se vypráví, že jednou prý hodili do studny kachnu, která za nedlouho vyplavala v Jizeře. V hloubce 6 metrů pod povrchem byl při vyklízení studny skutečně objeven vchod do podzemní místnosti, spojené úzkou chodbou se sklepením starého paláce. Otvory pro lahve, zachované i po staletích ale prozrazují, že prostora sloužila dávným obyvatelům hradu jako chladírna potravin a neopustila areál stavby.

Projekt Zvířetice 3D

Od roku 2007 je památka v majetku města Bakova nad Jizerou a konečně mohla být zahájena její postupná obnova, v rámci které byl například postaven i nový most do nádvoří a vnější schodiště na věž. V roce 2015 pak bylo díky dotaci Evropské unie otevřeno Turistické informační centrum a byl realizován unikátní projekt virtuální 3D rekonstrukce zámku, který formou špičkové počítačové grafiky zobrazuje památku v reálném prostředí tak, jak vypadala v roce 1683, tedy v době po dokončení podzámecké jízdárny. Film, který vás přenese časoprostorem o 350 let zpět, tedy do doby, kdy se Zvířetice skvěly ve své největší kráse, můžete vidět právě ve zmíněném Turistickém informačním centru, kde naleznete i historickou expozici a veškeré potřebné zázemí pro návštěvníky, včetně parkoviště Pozor ale při cestě z nedaleké železniční stanice Bakov nad Jizerou (skvělé spojení rychlíky do mnoha směrů) po modré turistické značce! Ta stále informační centrum míjí, protože odbočuje ke zřícenině ještě před ním a vede po původní panské cestě. Od turistického centra byla v letošním roce vybudována a otevřena nová cesta přímo ke vstupu do zříceniny, kde se vás již ujmou průvodci a na velkoformátových 3D rekonstrukcích vás seznámí s původní podobou jednotlivých staveb zámku a vysvětlí vám jejich účel. Při takto koncipovaném výkladu pracuje fantazie návštěvníků na plné obrátky a prohlídka se stává nezapomenutelným zážitkem. A aby ten zážitek byl ještě intenzivnější, momentálně se testuje nový projekt virtuální reality, kdy s pomocí videobrýlí návštěvník uvidí přímo v areálu zříceniny rozpohybovaný 3D model původní podoby zámku v ose svého pohledu. V rámci prohlídky také každý může vystoupat na zámeckou věž, kde je umístěna rozhledová růžice, která spolehlivě nasměruje vaše pohledy na hrady Bezděz, Ralsko, Trosky, Valečov a Drábské světničky, také na zámek Humprecht u Sobotky a skalní města Českého ráje. Pro úplnost jen dodám, že obzor je rámovaný Ještědem, hřebeny Jizerských hor a Krkonoš, před kterými se zdvíhají mohutné masívy Kozákova a Táboru.

Zvířetice jsou naprosto výjimečným a fascinujícím místem, protože sami tam můžete pozorovat proměny více než sedmi staletí jejich života, a to od dob vrcholného středověku, kdy byly mohutným hradem s cimbuřím, přes období renesance, kdy se proměnily v přepychový zámek, až po dnešní zříceninu. Otevřeno je letos do konce října a po zimní pauze znovu od 1. dubna 2018 denně mimo pondělí.

Vizualizace původní podoby zámku zapůjčeny a zveřejněny s laskavým svolením společnosti Dvořák Systems, s.r.o.