Cesty a památky
Zelené svátky (Letnice)
Česká republika (duben 2018, Časopis Na Cestu 05/2018)
Květen se staročesky nazýval tráveň (současný název zavedl až v roce 1805 Jungmann), protože země je již v tomto období porostlá novou bujnou zelení a lidé, jejichž bytí i nálady jsou vždy úzce spjaty s přírodním koloběhem, se radují z přicházejícího léta.
Nastává čas pro třetí nejvýznamnější svátky v roce, hned po Velikonocích a Vánocích, tak zvané Letnice, což je lidové označení pohyblivého církevního svátku Seslání Ducha svatého. Ten připadá na neděli padesátý den po Velikonocích a v tomto roce se slaví 20. května. Z dnes již zaniklých lidových letničních slavností se postupně vyvinuly tak zvané staročeské máje, s nimiž Letnice spojuje řada společných obyčejů, jako například stavba májky nebo taneční zábavy mládeže. Ale protože se nejednalo jen o tento jeden svátek, ale celou řadu lidových oslav pod společným názvem „Zelené svátky“, pojďme si o nich říci něco bližšího.
Skanzen v Kouřimi
O obnovení a připomínání Zelených svátků se totiž dlouhodobě snaží zaměstnanci Regionálního muzea v Kolíně ve svém detašovaném pracovišti – muzeu lidových staveb v Kouřimi. Jedná se o jednu z novějších tradic, obnovených ve skanzenu, a jedno z mála míst u nás, kde se můžete setkat s více letnicovými zvyklostmi na jednom místě. Za zmínku jistě stojí i to, že kouřimský skanzen prošel v letech 2014 až 2016 zcela zásadní proměnou v rámci první etapy jeho dostavby. Některé stavby byly přemístěny, jiné zcela nově postaveny, takže kdo zná skanzen v Kouřimi před tímto datem, ten ho rozhodně nepozná, protože se změnilo i vedení cest a domy začínají vytvářet nikoliv nahodilý shluk budov, ale základ budoucí vesnice lidové architektury středních, severních a východních Čech. A tak třeba letošní návštěva svátků Letnic může být i příležitostí k prohlídce nového muzea.
Chalupa z Budče
V chalupě z Budče (u Ledče nad Sázavou), která je romantickým roubeným obydlím drobného zemědělce z roku 1783, se připomínají dva lidové obyčeje, které Zelené svátky otevírají, a které se váží ještě k období přechodu mezi studeným a teplým obdobím roku. V hospodářské části domu jsou představeny některé pověrečné úkony, které měly ochránit dobytek a úrodu před působením nečistých sil. V předvečer svátku sv. Filipa a Jakuba (tzv. Filipojakubská noc, dnes „čarodějnice“, 30. dubna), kdy podle lidových představ hrozilo ve zvýšené míře uhranutí čarodějnicemi, bylo nutné důkladně uklidit dvůr i celé stavení, na pečlivě uzavřené dveře chléva byly posvěcenou křídou nakresleny tři křížky a na prahy byly položeny pichlavé větve hlohu. Obytná část budečské chalupy pak přibližuje lidové obyčeje ve vztahu k pohyblivému svátku Nanebevstoupení Páně, který se slaví čtyřicet dní po Velikonocích (letos 10. května). Vidět zde můžete tzv. boží milosti, což je obřadní pečivo, které se používalo při církevních slavnostech, kdy se při bohoslužbě vytahovala do otvoru v klenbě kostela socha nebo obraz Krista, načež se dolů na věřící jako symbol požehnání sypalo kvítí, obilí, svaté obrázky a drobné sladké pečivo. V okně stojí svíce hromnička, zapalovaná tento den pro ochranu domácnosti proti škodám způsobeným bleskem, protože podle lidové představy se tento den kvůli Kristovu nanebevstoupení otevírají nebesa, a hrozí tedy nebezpečí bouřek.
Kříž na rozcestí
Kříž z Němčic u Kolína z konce 19. století, stojící ve skanzenu na rozcestí za rychtou z Bradlecké Lhoty, je opatřen výzdobou, připomínající v lidovém prostředí dobu tak zvaných Křížových dnů. Ty připadaly na svátek sv. Marka (25. dubna) a tři dny před svátkem Nanebevstoupení Páně (letos 7. – 9. května). V této době se ke křížům a kaplím za vsí vydávala prosebná procesí za požehnání úrody, přičemž docházelo k obřadu věnčení kříže, který vykonávala svobodná mládež. V některých částech země se zdobení křížů provádělo až na následující svátek, kterým jsou Letnice.
Statek z Týřovic
Obyčeje spojené s Letnicemi jsou představeny ve statku z Týřovic (okres Rakovník), který je starou roubenou stavbou z přelomu 16. a 17. století. Je vyzdoben zelenými ratolestmi, symbolicky připravenými pro usednutí holubice sv. Ducha. Podobný symbolický význam měly také holubičky zavěšované nad stolem, zhotovené ze dřeva a ozdobně skládaného papíru. Připomenuty jsou zde i oblíbené hry na krále, pořádané svobodnými mládenci na Svatodušní pondělí (letos 21. května). Jejím základem byla obřadní obchůzka domů, v nichž přebývaly svobodné dívky, kterým se před okny stavěly ozdobené březové máje. Průvod v čele s „králem“ tvořili hudebníci a mládenci ozdobení květy a oblečení do kůry ze stromů, která měla imitovat rytířskou zbroj, přilby či královskou korunu. Do stavení přinášeli malou ozdobenou májku, připevněnou na dřevěném talíři, do něhož za tanec s dívkami vybírali peníze. Po obchůzce celé vesnice průvod vrcholil divadelně komponovanou „hrou na království“ a taneční zábavou v hostinci.
Průvody královniček
V rámci oslav ve skanzenu se můžete několikrát za den zúčastnit velmi krásného průvodu královniček. Jedná se o průvod mladých dívek (králek), jehož původ je v pohanské době a souvisí s kultem vzývání Slunce. Účelem tohoto rituálu, který se koná na Svatodušní neděli (letos 20. května), je oslavovat příchod jara a žehnat obyvatelům vesnice hojnost. Při obchůzce na sobě mají děvčata tzv. králenské kroje, kterým vévodí bílá brava symbolizující čistotu a nedotčené mládí. Ústřední postavou průvodu je královna, kráčející uprostřed pod baldachýnem z červeného šátku, obklopená skupinou prosebnic - darovnic, tvořenou dívkami, které hospodářům nabízejí posvěcené zelené ratolesti a při tom pronášejí prosebné říkanky. Odměnou za to jim jsou různé drobné sladkosti, koláče a jiné dary. Po obchůzce královna vystupuje zpod baldachýnu a do obřadu se zapojují i chlapci, kteří vyzvou nejstarší dívky k tanci a uvedou je tak mezi dospělou mládež.
Otevírání studánek a májka
Otevírání studánek můžete vidět nedaleko domu z Jílového u Děčína, kde ho několikrát za den provedou vesnické dívky. Tento rituál v sobě spojuje pohanské uctívání pramenů, magické přivolávání vláhy a prvky křesťanského kultu. Na Svatodušní neděli po západu nebo před východem slunce se dívky společně vydaly průvodem při modlitbě a zpěvu ke studánkám, které nejprve vyčistily (vybraly bahno a na dno vložily kamínky), přičemž vylévaly vodu do stran přicházejících dešťů. Tyto obřadní úkony měly posílit čistotu vodního zdroje, zabránit přístupu škodlivých sil a přinést vláhu. Nedaleko stodoly z Durdic stojí májka, k jejichž stavění i kácení se rovněž pojí řada obyčejů. Například případná krádež máje v prvních třech dnech, tajně zorganizovaná mládeží ze sousední vesnice, by byla velkou potupou, proto ji mladí muži bedlivě střežili. Slavnostní pokácení se konalo měsíc po vztyčení, a doprovázel ho souboj mládenců o zelený vršek. Následovala dražba kmene máje, z jejíhož výnosu se platila útrata za následující zábavu v hostinci.
Svátky v následujícím týdnu
Týden po svatodušních svátcích následují slavnosti Nejsvětější Trojice (letos 17. května), které se rovněž řadí k významným křesťanským svátkům. V lidovém prostředí se zvláštní oblibě těšily zejména u původního německého obyvatelstva v severních a severozápadních Čechách, kam se šířily zvyky luteránů ze saské strany Krušných hor. Ty připomíná expozice v domě z Jílového (okres Děčín), který pochází z počátku 19. století. Ve stejném období se od 18. století pořádaly oslavy svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května), které trvaly po osm dní a nazývají se Svatojánská oktáva (17. – 24. května). V této době se konaly u slavnostně vyzdobených a osvětlených světcových soch a kaplí bohoslužby a lidé si v domácnostech stavěli oltáříky se světcovou sochou nebo obrazem, u kterých se scházeli k večerním modlitbám; takové oltáříky jsou k vidění hned v několika chalupách skanzenu. Celé období Zelených svátků pak uzavírají slavnosti Těla a Krve Páně, zkráceně Boží Tělo, konané ve čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice (letos 21. května). Při nich byla za doprovodu družiček vynášena z kostela Nejsvětější svátost oltářní a u provizorních oltářů ve vsi se pak konaly pobožnosti. Oltáře se podle ustálené tradice stavěly před domy nejbohatších sedláků a jiných vážených osob, jeden takový je k vidění před vchodem do rychty z Bradlecké Lhoty (okres Semily), což je půvabné stavení z konce 17. století.
Přijďte pobejt
Kromě uvedených obchůzek, rituálů a výstav v chalupách nebude chybět ani hudba, tanec, lidové dětské hry (do kterých se mohou děti návštěvníků zapojit) a ochutnávky již zmíněných božích milostí nebo kosmatic, což jsou smažené květy černého bezu, a dalších pochoutek O Vaši zábavu se budou celý den starat zaměstnanci kolínského muzea, folklorní soubor Sejkorky ze Slatiňan a Ladův národopisný soubor z Hrusic. Prostor ale budete mít i pro vlastní zapojení se do činnosti kreativních dílen, kde si ti šikovnější mohou vyrobit třeba štípané svatodušní holubičky. Celodenní program se v muzeu lidových staveb v Kouřimi koná každoročně o svátcáích letnic (sledujte webové stránky muzea).
Roman Šulc, 2018
