Cesty a památky

Tajuplná Šembera

Česká republika (srpen 2010, Časopis Turista 8-9/2010)

Není se čemu divit, že divoká skalnatá údolí vždycky podněcovala lidskou fantazii. Obrovské balvany, divoce tekoucí voda a stinné lesy jako by vytvářely kulisu pro setkání s tajemnými silami. Nejinak je tomu i v údolí na horním toku říčky Šembery na Kolínsku, kde se to podle lidových vyprávění také hemží všelijakými přízraky. Ať je to pravda, či ne, hluboký hvozd ukrývající údolí říčky Šembery patří k jedněm z nejméně známých míst ve Středočeském kraji. A to přesto, že při procházce kolem bouřících vod si člověk připadá buď jako v divokých šumavských dolinách, nebo v roklích na severních svazích Jizerských hor.

Pokud tedy chcete zažít dobrodružství na dohled od našeho hlavního města, vydejte se právě sem. Konec konců, ačkoliv se jedná o zapomenuté místo, nebudete zdaleka první, kdo se vydá po strmých stezkách kolem Šembery. Ve starověku a později i ve středověku to tady doslova žilo jak ve včelím úlu, než přišel na prahu novověku útlum a kraj na několik století usnul jak Šípková Růženka. Až ve 20. letech 20. století ho objevili první trampové z Kolína, Českého Brodu i Prahy a v opuštěném údolí si postavili první sruby, kde snili svůj sen o Divokém Západě.

Nejbližší přístup do oblasti od vlaku je po červené turistické značce z Českého Brodu (8 km), ale jako výchozí místo je nejlepší zvolit vesnici Doubravčice s dobrou infrastrukturou, parkovištěm i zastávkou autobusů Pražské integrované dopravy. Ještě než se vydáte do přírody, rozhlédněte se po vsi, kde objevíte hned několik starých chalup, které si zaslouží pozornost, tu největší asi pěkná roubenka (čp. 21) z doby kolem roku 1780. Místní nadšenci také iniciovali obnovu obecní kapličky, která stávala na návsi a byla zbořena v 50. letech minulého století. Na podzim letošního roku mají práce vrcholit, tak můžete zkontrolovat, jak jim jde dílo od ruky.

Z rozcestí turistických cest se vydáme po žluté turistické značce ke 2 km vzdálenému rozcestí Na Zámkách. Cesta klesá lesem kolem mnoha srubů, pamatujících nejstarší historii zdejšího trampingu, a několikrát při tom překročí Lázný potok, tvořící na dolním toku peřeje a tůně s křišťálově čistou vodou. Na soutoku s Šemberou stojí osamocená trampská chata a mnohem širší koryto Šembery tady překročíme po dřevěné lávce. Trampové tato místa objevili již před skoro 100 lety a nejprve zde nocovali pod širákem nebo pod převisem zvaným „Jeskyně Sing-sing“. Později, kolem roku 1929 si tady postavili první dřevěnou chatu s názvem „Unalaska“, která patřila všem a byla volně přístupná. Do údolí mířilo čím dál více lidí a postupně se mu začalo říkat Colorádo nebo Kansas. Když si pak opodál trampové z Českého Brodu postavili chatu „Staré Ohio“, vznikl základ jedné z nejstarších trampských osad v Čechách. V roce 1948 byly založeny tzv. Spojené osady údolí Kozojedského (zkráceně SOUK), které existují dodnes, a evidují na 270 chat a srubů.

Od rozcestníku pokračujeme po žluté značce do kopce k 0,5 km vzdálenému rozcestí Šember. To je umístněno uprostřed velkého Doubravčického hradiště, zvaného též Staré nebo Pusté Zámky. Všude okolo v lese uvidíte výrazné valy, chránící kdysi toto významné sídliště, obývané již v mladší době bronzové (1300 př. n.) a v pozdní době halštatské (500 př. n. l.). Na opevněné plošině o rozloze 1,3 ha se v 6. století usadili Slované a dali vzniknout jednomu z nejstarších slovanských hradišť v Čechách. Na jeho nejsevernější skalnaté výspě byl po roce 1357 postaven cisterciáky z Klášterní Skalice strážný hrad Šember, který ale již v roce 1421 rozbořili husité, stejně jako klášter sám. Ke zřícenině vede odbočka značená tvarovou značkou. Cestou k hradu si ale dejte pozor - mohl by se tu objevit tajemný černý pták, který vyhrožuje pocestným roztrháním, rejdí tu prý také zlovolné lesní žínky a mužíček s pytlem zlaťáků láká hamižníky na skalní břeh. Pokud ustojíte všechna tato protivenství, ještě nemusíte mít vyhráno! Na konci hradního ostrohu, kde padá příkrá skála, sedává čert a vyhrává falešně na dudy, až se pocestnému zatočí hlava. Z hradu se toho bohužel mnoho nedochovalo, naleznete tu ale výrazný ostroh, oddělený ve skále vylámaným příkopem, nepatrné valy a hlavně kamenné základy pečlivě vyzděné štítové hradby na jihovýchodním okraji.

Z rozcestí u hradu se vydáme po zelené značce k 1,5 km vzdálenému kostelíku sv. Martina u Kozojed. Ten je románského původu a jeho osamocená poloha na kraji lesa dává tušit, že kdysi stával v později zaniklé vsi. Dnes je němým svědkem dávné historie a ideálním místem pro meditaci s hezkým výhledem na lesy v okolí. Na rozcestí u kostela opět změníme značku a po červené se vrátíme zpět do údolí Šembery, kterým projdeme kolem již známého rozcestí Na Zámkách až k rozcestí Na Šembeře, vzdálenému 2,5 kilometru. Cesta vede stále podél říčky, která zde tvoří svůj nejkrásnější úsek. Voda se valí přes ohromné žulové balvany a tvoří mohutné prahy s vodopády. Po obou stranách uzavírají údolí skály s roztodivnými názvy jako Čertova lenoška nebo Poustevníkova sluj a cestou objevíte i několik trampských srubů, postavených v symbióze s přírodou. Okouzleni přírodou si ale dejte pozor na černý kočár tažený vraníky, který se zde čas od času prožene! Uvnitř prý sedí dvě černé ženské postavy a nikdo zatím neví, proč nemají klidu. Když se budete pozorně dívat, na jednom kameni v korytu řeky uvidíte výrazný okrouhlý důlek, zvaný "čertův". Nikdo v okolí nepochybuje o tom, že je to otisk čertova kopyta.

Z rozcestí budeme pokračovat po červené značce ještě asi 800 metrů směr Český Brod (pozor, další červená značka vede směr Kostelec nad Černými lesy) až k první křižovatce silnic. Před můstkem přes Šemberu si po pravé straně všimněte velkého Jubilejního kamene, který zde byl v roce 1898 instalován na počest 40 let vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna na černokosteleckém panství, ke kterému zdejší území patřilo. Z můstku se vám pak na druhé straně otevře pohled na protrženou hráz velkého rybníku Stodola, který smetla před 120 lety ničivá povodeň. Poslední část cesty bude 2 km stoupání lesem po silnici do Doubravčic, od křižovatky vlevo. V prudkém ohybu silnice si vpravo všimněte nápadných valů a terénních vln. Stojíte před zbytky vesnice Dolánky, která je doložena v roce 1360 a zanikla za neznámých okolností v polovině 16. století. Nejlépe patrné jsou zbytky tvrze a vysoká hráz (rovněž uprostřed protržená) rybníka, který ji chránil. Na sousedním svahu porostlém řídkým lesem jsou pak zřetelně patrné pozůstatky několika usedlostí a dvorců včetně starých úvozových cest. Na zbytky vsi a tvrze neupozorňuje žádná značka a tak jejich objevení je spojeno s určitým dobrodružstvím. Každopádně na nejrůznějších turistických mapách je toto místo označeno špatně a proto se jimi nenechte zmást.

K hájovně a prvním domům Doubravčic, tedy našeho výchozího místa, je to již jen kousek. Pokud se necháte zlákat k tomuto 10 km dlouhému okruhu určitě nebudete litovat. Nádherná příroda a mnoho svědků naší minulosti po trase vám bude zaručenou odměnou.

Šembera je říčka v povodí Labe, pramení u Jevan v nadmořské výšce 415 metrů a ústí po 23 kilometrech zleva do Výrovky u Zvěřínku v nadmořské výšce 182 metry. Na svém horním toku vytváří divoké skalnaté údolí, které přechází do široce rozevřené doliny končící u Českého Brodu. Na svém dolním toku teče Polabskou nížinou. Šembera napájela od středověku několik rybníků a poháněla kola mnoha mlýnů. Z nich se dochovaly jen rybníky Mlýnský a Podviňák.

Roman Šulc, 2010