Cesty a památky
Roštejn a Chadimův mlýn
Česká republika (červen 2015, Časopis Turista 7/2015)
Středověké hrady odjakživa přitahují pozornost návštěvníků nejen zajímavou historií, ale často i nádhernou okolní přírodou. Nejinak je tomu i u hradu Roštejn, ukrytého v hlubokých lesích východního svahu masívu Javořice v Jihlavských vrších, v nadmořské výšce skoro 700 metrů. A abychom poznali i život v podhradí, podíváme se také do nedalekého Chadimova mlýna se zajímavým mlynářským muzeem.
Stejně jako většina památek, i hrad Roštejn má svou romantickou pověst spojenou s jeho založením. Pán z Hradce byl velmi netrpělivý a chtěl mít hrad postavený za jedinou noc. Tímto nezvyklým úkolem pověřil jednoho chtivého pekelníka, kterému za to upsal, co jiného, než svou duši. Jenže do jeho záměru vstoupila láska dívky z vesnice pod hradem, která toho nešťastníka milovala. Ta totiž probudila kohouta ještě před rozedněním, ten pochopitelně zakokrhal, a hloupý čert, který si myslel, že je již ráno, slíbenou práci nedokončil. Tím tedy byla duše toho urozeného pána zachráněna (o dívce dále pověst mlčí), ale hrad si už musel dostavět sám. A jak se mu to podařilo, o tom se můžete sami přesvědčit, když se vydáte na jeho prohlídku.
Nejsnazší přístup k hradu je od nádraží Třešť město na trati Kostelec u Jihlavy - Slavonice a připravit se musíte na výstup dlouhý 6 kilometrů po modré turistické značce. Nenechte se ovšem během pochodu odradit tím, že hrad neuvidíte, je totiž dokonale ukrytý hlubokými lesy a nad koruny stromů vykukuje pouze 48 metrů vysoká štíhlá hradní věž. Ta bude také tím prvním, co při příchodu na předhradí uvidíte.
Strážní hrádek
Hrad Roštejn byl postaven někdy v 1. polovině 14. století pány z (Jindřichova) Hradce na obranu severních hranic jejich telčského panství. První písemná zpráva o něm se pak objevuje k roku 1353. Jeho dnešní počeštělé jméno vzniklo zkomolením původního názvu Rosenstein, tedy "růžový kámen" nebo "růžová skála". Vysvětlení je prosté a rovnou podotýkám, že s barvou nemá nic společného. Stavitelé totiž hrad postavili na výstupu žulového masívu a jelikož měli ve znaku zlatou pětilistou růži na modrém poli (páni z Hradce jsou příslušníky rozvětvené rodiny Vítkovců), dostala se do jeho názvu spojenina růže a kamene. Z této nejstarší fáze se bez větších stavebních úprav dochovala především již zmíněná hradní věž nepravidelného půdorysu, který kopíruje nerovnost terénu, v kterém je ukotvena. Skála totiž prorůstá věží až do její jedné třetiny.
Lovecký hrádek
V druhé polovině 15. století, za vlády Zachariáše z Hradce (1550-89), byla kolem hradu založena obora pro vysokou i černou zvěř o rozloze 300 hektarů, mimochodem jedna z prvních podobných obor na našem území. A jelikož sem zajížděl Zachariáš především za zábavou a lovem, starý hrad nechal přestavět na renesanční lovecký hrádek, kde se pořádaly velkolepé oslavy a hostiny. V této podobě se hrad zachoval dodnes a zároveň je tak připomínkou, že Zachariášova doba byla bezpochyby i nejvýznamnějším obdobím v jeho dějinách. Pozdější majitelé totiž o něj neměli pro jeho značnou odlehlost velký zájem a tak postupné chátrání během 19. století dovršil požár v roce 1915. Zásadní opravy se značně zpustlá stavba dočkala až po roce 1958, a v roce 1982 byl hrad poprvé zpřístupněn veřejnosti s expozicí dnešního Muzea Vysočiny.
Prohlídkové trasy
Během prohlídky s průvodcem navštívíte především oba paláce - starší gotický a mladší renesanční. V gotické části si prohlédnete vstupní halu, hodovní sál s obrazárnou a velmi zajímavý erbovní sál. Jeho stěny jsou vyzdobeny krásnou výmalbou se 700 erby duchovní i světské šlechty z konce 16. století, v jednom z rohů si také budete moci všimnout zachovaného středověkého záchodu - tzv. prevétu. V renesančním paláci si prohlédnete sklepení, hodovní síň, pracovnu nadlesního s renesanční nástěnnou malbou koně a popisky všech jeho částí (charakter i poslání malby tak jsou v souladu s využíváním loveckého hrádku - tedy nejen k zábavě, ale také vědění a další potřebné výuce adjunktů) a nakonec ještě biskupský sál s výmalbou z roku 1584, zobrazující ve 34 polích biskupské erby s mitrou a berlami. Dveřmi z biskupského sálu se projde na schodiště, které vede buď dolů na nádvoří, nebo po něm můžete vystoupat na věž s vyhlídkou do širokého kraje; za dobré dohlednosti jsou vidět i vrcholky rakouských Alp. Asi uprostřed schodiště je vchod na hradní ochozy, kterými dojdete do hradní kaple sv. Eustacha, patrona lovců. Cestu ochozem oživují postavy strašidel z českých bájí a pověstí, a tak není divu, že tato část prohlídky se líbí především dětem.
Botanický sál a noční prohlídky
Poslední a bezpochyby nejzajímavější místností na prohlídkové trase je tzv. botanický sál, vyzdobený na všech čtyřech stěnách 492 vyobrazeními rostlin i s jejich názvy. Jedná se o renesanční malbu podle Bylinné knihy německého botanika Hieronymuse Bocka z roku 1546 a sami si určitě všimnete, že kromě obvyklých rostlin, které rostou i v okolních lesích, najdete na stěnách vyobrazení i exotických rostlin a ovoce, které v době vzniku maleb u nás ještě nikdo neznal. A na závěr tip - pokud si chcete hrad prohlédnout v poněkud romantičtější atmosféře, zúčastněte se některé pravidelné noční prohlídky, ta nejbližší se koná již 3. července od 21:30 hodin. Během pohybu po ztemnělých hradních sálech a chodbách potkáte nejen hraběnku Františku Slavatovou, která na zdejším panství žila v polovině 17. století, ale také duchy a strašidla.
Hrad Roštejn, www.hrad-rostejn.cz, otevřeno do konce září denně mimo pondělí od 9:00 do 18:00 hodin, v říjnu pouze soboty a neděle od 10:00 do 17:00 hodin.
Cestou ke mlýnu
Příjemnou procházkou vedoucí celou cestu hlubokými lesy dojdete po 10 kilometrech chůze od hradu po modré a červené turistické značce do Horních Dubenek, na jejichž okraji stojí nepřehlédnutelná stavba Chadimova mlýna. Ten je sice v nadmořské výšce jen 660 metrů, ale přesto o něm můžeme s klidem tvrdit, že stojí na střeše Evropy. Nachází se totiž přímo na hlavním evropském rozvodí a tak zatímco vody z jednoho potoka, který teče okolo mlýna, končí v Severním moři, z toho druhého v moři Černém. Je to jeden z několika set u nás dochovaných klapáčů, jakých byste ale ještě před sto lety napočítali na 10 000. Život se ale změnil a mlýn doklapal. Dnes je v něm rodinné mlynářské muzeum, kde vám pan otec Martin Chadim ochotně vysvětlí celý proces mletí mouky a také třeba to, proč se používá rčení "mít za lubem" a jak tohle úsloví souvisí s mlynářským řemeslem. Současný majitel je již z 11 generace starého mlynářského rodu v nepřetržité linii, jehož prapředek, Matěj Chadim, koupil mlýn už v roce 1644. Není se tedy co divit, že má k této památce příkladný vztah a dobře se o ni se svou rodinou stará.
Chadimův mlýn, www.chadimmmlyn.cz, otevřeno do 31. 9. denně mimo neděli a pondělí od 10:00 do16:00 hodin.
Krvavá bitva
V okolí mlýna se v roce 1423 na svátek sv. Martina odehrála bitva, během které vojsko Jana a Menharta z Hradce rozprášilo houfec husitských bojovníků, táhnoucí z Telče na Pelhřimov. Nejtěžší boje se odehrály na hrázi rybníka Bor, jehož vody se prý krví pobitých Táboritů zbarvily do ruda. Proto se mu také od té doby někdy říká Krvavec. Pravdou ale spíš bude, že načervenalou barvu vodě propůjčuje silné rašelinné podloží. U hráze stojí při červené turistické značce kamenný památník z roku 1923 s pozlaceným kalichem na vrcholu, který celou bitvu připomíná. Jeho zřízení inicioval místní farář evangelického sboru z Horních Dubenek, Pavel Ferdinand Lanštják. Od mlýna je to pouhý jeden kilometr po neznačené cestě k železniční stanici Jihlávka, kde staví vlaky na trati Jihlava - Veselí nad Lužnicí. A ta bude pravděpodobně cílem vašeho dnešního putování, během kterého jsme našlapali 18 kilometrů nádhernou krajinou Jihlavských vrchů na Vysočině.
Roman Šulc, 2015
