Cesty a památky

Nové Dvory

Česká republika (červen 2014, Časopis Tuirista 6/2014)

„Když jsem já šel z Nových Dvorů, uviděl jsem Kutnou Horu. Když jsem já šel z Kutné Hory, uviděl jsem Nové Dvory“. S touto říkankou od Jaroslava Vrchlického se teď vydáme do Nových Dvorů u Kutné Hory, kde známý básník trávil čas se svou rodinou. My se tam ale vydáme především za památkami, které jsou pozůstatkem po raně barokním stavitelském boomu za hraběte Bernarda Věžníka z Věžník na konci 17. století. Tehdy zde vzniklo okázalé sídlo, jehož výzdoba, včetně krajinářských úprav celého širokého okolí, si nezadala s počiny jeho slavného vrstevníka hraběte Františka Antonína Šporka. Dodnes se z toho všeho dochovala sice jen nepatrná část, ale barokní výjimečnost Novým Dvorům zůstala a moc pěkně jim sluší.

Dnešnímu městysi předcházel hospodářský dvůr, založený pravděpodobně v průběhu 13. století cisterciáckými mnichy z nedalekého sedleckého kláštera. Ti ho nazvali Nový dvůr (Nowa curia) a toto jméno se poprvé objevuje na pečeti Vítka ze Žehušic z roku 1370. V majetku kláštera byl dvůr až do husitských válek, po nichž se stal v roce 1436 součástí kolínského panství Bedřicha ze Strážnice. V této době se pak vůbec poprvé vzpomíná i existence vsi (Novas villas), která byla nakonec v roce 1701 povýšena Leopoldem I. na městečko s právem používat městský znak s pečetí. Později Nové Dvory tento status ztratily, ale 4. března 2004 jim byl status městyse navrácen, na což jsou obyvatelé náležitě pyšní. Největší zajímavostí Nových Dvorů je poměrně ucelený soubor velkého množství historických památek, díky kterému byly již v roce 1990 prohlášeny za městskou památkovou zónu.

Škola v zámku

Kde jinde začít s její prohlídkou, než u místního zámku. Ten totiž nelze přehlédnout pro jeho jedinečnou architekturu. Když v roce 1679 koupil Nové Dvory hrabě Bernard Věžník z Věžníka, byl starý renesanční zámek, postavený Žerotíny, v troskách. Konec konců po švédském nájezdu v roce 1639 bylo celé panství i vesnice zcela zničené. A za Věžníka se začaly dít divy! Do roku 1686 byl zámek znovu vystavěn a do jeho architektury byly pojaty i starší části – například renesanční věž, ke které přistavěl zámecký kostel sv. Martina a s obytnými místnostmi v 1. patře ho propojil krytou, ale otevřenou arkádou. Podobná arkáda uzavírala celý vstupní prostor zámku, byla však zbořena již v 18. století. Interiéry prvního patra zámku nechal vyzdobit velmi nákladnou štukovou výzdobou a nástěnnými malbami. Další majitel, který zámek získal v roce 1722, byl František Antonín Pachta z Rájova, který na zámku hostil v roce 1723 císaře Karla VI. při jeho cestě do Prahy na korunovaci českým králem. Císaře i s manželkou Alžbětou a dcerami (jednou z nich byla i budoucí císařovna Marie Terezie) tehdy přivítaly slavnostně osvětlené Nové Dvory, hudba, opulentní recepce v arkádách, hon a další kratochvíle. Pachta si ovšem tak dlouho liboval v  nákladném způsobu života, že celé panství musel v roce 1728 prodat ve veřejné dražbě. A koupil ho uherský šlechtic Karel Batthyány, který na zámku hostil opět Marii Terezii, která tu několikrát pobývala v letech 1750-54 i se svým manželem Františkem Lotrinským. Když potom v roce 1764 zámek koupil Jan Karel Chotek, částečně ho sice zmodernizoval, ale již jeho syn Jan Rudolf se rozhodl k novostavbě zámku Kačina na nedalekém návrší, kam se po dostavění v roce 1823 přestěhoval. Starý zámek pak byl upraven na kanceláře správy panství a po roce 1945 začal sloužit jako škola. No a tomuto účelu slouží dodnes.

A zase to baroko

V našem vyprávění se teď vrátíme do roku 1679, kdy pusté Nové Dvory koupil hrabě Bernard Věžník. Za pouhých sedm let celé panství doslova povstalo z popela. Mimo zámku a zámeckého kostela vybudoval přilehlou nádhernou zahradu se sochami a vodotrysky, kterou současníci srovnávali parkem vídeňského Schönbrunnu. Vybudoval také bažantnici, oboru, postavil oranžerii, skleníky, kanál spojující zahradu s rybníkem u zámku a přístaviště pro lodě. Pro napájení fontán vyrostla u Kovářského rybníka vodárenská věž, založil kostel zasvěcený sv. Anně s klášterem pro řeholníky, špitál pro chudé, školu, a hospodu s radnicí. Osadu nechal také obehnat hradbami a nad přístupovými silnicemi, které nechal vydláždit, vystavěl tři brány – Přeloučskou, Čáslavskou a Kutnohorskou. Když své dílo dokonal, dosáhl u císaře povýšení Nových Dvorů na městys. Hrabě Pachta, který panství koupil od hraběnky Barbory Věžníkové po Bernardově smrti v jeho díle pokračoval a z Nových Dvorů učinil centrum barokního života, vkusu a zábavy. Holandští mistři pro něho postavili velkou loď, která se spouštěla na rybník, a město slavnostně osvětloval 15 000 svítidel, které spálily na jedno osvětlení 1200 litrů másla.

Všechna sláva polní tráva

A co z toho všeho zůstalo dodnes? Ano, je tu zámek, o kterém již byla řeč, a zámecký kostel sv. Martina. Obě tyto památky jsou v majetku městyse a je o ně vzorně pečováno. U Kovářského rybníka stojí významná technická památka – vodárna. Ta dosloužila svému účelu v 50. letech 20. století a po letech chátrání byla konečně zahájena její oprava. Městské brány vzal čas, stejně jako kanály, zahrady a rybníky. Dochovala se ale část sochařské výzdoby, jejíž velkolepost je patrná z veduty na radnici. Tak především uprostřed náměstí je to mariánský sloup z roku 1701, postavený na důkaz zbožné vděčnosti vysvobození od morové epidemie, která postihla zdejší panství v letech 1679 až 1682, sv. Jan Nepomucký u kostela sv. Martina, sv. Barbora a svatá Notburga před bývalou farou, sv. Florián na průčelí fary, sv. Václav v Ovčárecké ulici, sv. Máří Magdaléna na nádvoří kláštera, král David a kněz Zachariáš na kované bráně u kostela sv. Anny a nakonec sv. Anna, sv. Tomáš Akvinský sv. Dominik na zděné bráně z náměstí ke klášteru. Kruhový kostel sv. Anny dokončený právě prochází generální rekonstrukcí. Nad vstupním portálem je nápisová deska z roku 1696 o dokončení stavby, doplněná znakem Věžníků. Unikátní je výzdoba interiéru kostela s bohatými nástropními štukami a jeho jednotné zařízení z let 1720-22. V patře je prosklená oratoř, na které seděla v roce 1750 při mši sama císařovna Marie Terezie. Ke kostelu přiléhá těsně budova kláštera, který však v roce 1784 císař Josef II. zrušil, a nechal v uvolněné budově zřídit školu a faru. Škola zde působila až do roku 1953, kdy se přestěhovala do zámku, ale dodnes ji připomínají malby z roku 1888 na chodbách, které nakreslil učitel Eduard Tříska. Byl to vlastně studijní materiál, protože z nich můžeme vyčíst informace ať již z dějin Nových Dvorů nebo o různých historických událostech. Je tu znak obce i znak tehdejších majitelů, což byli Chotkové, dále plány a mapy okolí a třeba se tam mezi jiným dočteme, že v roce 1585 se v Evropě objevila zemčata (což není nic jiného než obyčejné brambory).

Uzavírají to Chotkové

Jak tu již zaznělo, posledními majiteli panství byli Chotkové, ti si v nedaleké oboře postavili krásný empírový zámek Kačina, který lépe vystihoval jejich nové společenské postavení. Nicméně v Nových Dvorech si zřídili rodinnou hrobku, kterou na místním hřbitově nechal postavit hrabě Jinřich Chotek v letech 1827-30. Plány vypracoval pražský stavební rada Jan Filip Jöndl, který také projektoval zámek Kačina. Kromě ostatků jeho dědečka Jana Rudolfa je tu pohřbeno celkem 21 členů rodu, včetně Olomouckého arcibiskupa Ferdinanda Mária Chotka. Posledním pohřbeným byl generál Arnošt Chotek v roce 1927. Hrobka je rovněž v majetku obce a připravuje se její rekonstrukce.

Pokud chcete památky v nových Dvorech navštívit a prohlédnout si je i s výkladem průvodce, objednejte se dopředu na Úřadu městyse, Masarykovo náměstí 11, 285 31 Nové Dvory, www.novedvory.cz, ou_nd@novedvory.cz, tel. 327 571 261. Nejsnazší přístup do Nových Dvorů je po červené turistické značce 2,5 kilometru od železniční stanice Kutná Hora hl. n. na trati číslo 230 Kolín – Havlíčkův Brod. Červená turistická značka dále pokračuje k nedalekému zámku Kačina.

Roman Šulc, 2014