Cesty a památky

Na zámku v Třebešicích se rodí umění

Česká republika (září 2015, Kolínský pres 39/2015)

Zámek Třebešice leží jen kousek od Kolína, necelých 17 kilometrů, a vlakem tam dojedete za čtvrt hodiny. A přesto jste o něm zřejmě nikdy neslyšeli. Ještě před 15 lety byste ho totiž jen marně hledali, jak byl zarostlý křovím a kopřivami, asi něco jako zámek Šípkové Růženky. A tak museli přijít dva princové až z daleké Itálie a zámek probudit k novému životu. Nebylo to ovšem polibkem, ale pořádným kusem práce. Starý dům a jeho okolí tak proměnili k nepoznání.

Když natrvalo v Čechách usazení Italové, architekt Alberto di Stefano a jeho přítel, malíř Eugenio Percossi, hledali zámek, který by koupili a opravili, narazili na zdevastované Třebešice zcela náhodou. Renesanční zámeček s arkádovým nádvořím jim připomněl rodný kraj a ihned se do něj zamilovali. A jelikož Alberto studoval architekturu na věhlasných univerzitách v Římě a Frankfurtu nad Mohanem, k celé obnově přistoupili velmi fundovaně. Odkryli nejen pozůstatky staré gotické tvrze, ale také renesanční a barokní fasády z vnějšku budovy a až 500 let staré malby uvnitř. To vše jen nechali vystoupit napovrch, nic tvrdě nerestaurovali, jen nechali na jednom místě prolnout vše, co se na tvář zámku za celou dobu jeho existence podepsalo.

První písemný doklad o existenci tvrze v Třebešicích pochází z roku 1437, ta pak byla v 16. století za Maternů z Květnice přestavěna na renesanční zámek. V roce 1642 Třebešice koupil Václav Rudolf Věžník, majitel panství Nové Dvory, a jeho vnuk Josef Jaroslav s manželkou Silvií zámek po roce 1716 přestavěli barokně. V roce 1924 celý statek koupil po první pozemkové reformě agronom doktor Vojtěch Vraný, který Třebešice proměnil ve vzorovou farmu a zámek nechal opravit a zmodernizovat pro bydlení. Po roce 1948 však byl rodině majetek zestátněn a dalších 40 let využíván pro potřeby zemědělského družstva, během kterých se starý zámek díky socialistické "péči" dostal až na pokraj zřícení. V restitucích se sice vrátil v roce 1992 potomkům pana Vraného, ti ho ale po čase prodali současným majitelům, neboť oprava zámku byla nad jejich možnosti.

Když dnes do Třebešic přijedete, uvidíte nejen vzorně opravený zámek, ale také okolo něj obnovený vodní příkop, který obtáčel již kdysi gotickou tvrz. Je tu i upravený park a funkční zámecké zahrady, založené po vzoru anglických zahrad, kde kvete směs různých rostlin - trvalky, růže, cibuloviny, letničky a bylinky. Vše dohromady vytváří pestrý celek, kde každý den kvete něco jiného, takže to pokaždé vypadá nově. Součástí okrasné zahrady je i francouzská zeleninová zahrada, tak zvaná potage l´orné, ve které se krása květin spojuje s užitkem zeleniny. Kromě toho, slouží celý venkovní prostor, stejně tak jako zámecké interiéry, coby nevšední galerie moderního umění. V průběhu roku si zde dávají dostaveníčko věhlasní umělci prakticky z celého světa a tvoří tu díla, která se stávají součástí památky a trvalými exponáty. Umění se zde doslova rodí před očima a prolíná se tu v dokonalé harmonii staré s novým.

Přijeďte se do Třebešic podívat v neděli 27. září na den otevřených dveří. Zámek i jeho zahrady budou po celý den otevřeny zdarma (vstupné je jinak v běžném návštěvnickém provozu 200 Kč) a kromě prohlídky interiérů nebo setkání s majiteli se budete moci zúčastnit i workshopů a uměleckých performací, během kterých před vašima očima vzniknou nová umělecká díla. Rozhodně se tedy bude celý den na co dívat a vy můžete být osobně přítomni tomu, jak se na zámku doslova rodí umění.

Zámek leží na východním okraji Třebešic nedaleko železniční zastávky a dojedete sem pohodlně kterýmkoliv osobním vlakem, který jede z Kolína směr Kutná Hora a Čáslav (Třebešice jsou čtvrtou zastávkou z Kolína).

Na reportáž ze zámku se můžete podívat na internetovém kanálu YouTube po zadání hesla Cesty a památky.

Roman Šulc, 2015