Cesty a památky

Kolínská Vinice

Česká republika (srpen 2017, Časopis Na Cestu 09/2017)

Do roku 1993 byla Vinice (247,8 m. n. m.) za Kolínem jednou z nejošklivějších částí města, neboť bývalá pískovna sloužila několik desetiletí jako skládka s neustále dýmající horou odpadků. Poté, co byla skládka zapouzdřena a asanována, se ale místo změnilo k nepoznání a dnes tvoří významné rekreační zázemí okresního města.

Jedná se o nápadný svědecký vrchol, zdvíhající se na severovýchodním okraji městského katastru, patřící do tzv. Býchorské pahorkatiny, jejímž nejvyšším bodem je Homole nedaleko Býchor (279 m. n. m.). Tvoří ho turonské slínovce a vápnité prachovce jizerského souvrství svrchní křídy, kterou kryjí písčité štěrky labské terasy pocházející ze střední doby ledové (středopleistocenní).

Název Vinice (Winitze Berg) uvedený na mapách z 18. století odkazuje na pěstování vinné révy v dávné minulosti, na jehož tradici navázal v roce 1870 majitel kolínského velkostatku František Horský. Vinohrad zanikl již krátce po roce 1877, ale název místu zůstal, přestože se mu na počátku 20. století také krátce říkalo Skřivánčí vrch.

Dnes je vrchol snadno přístupný, protože sem byla v roce 2014 vyznačena Klubem českých turistů odbočka zelené turistické trasy č. 3096 Kolín – Semtěš a v květnu letošního roku bylo na vrcholu umístěno městem Kolín zastřešené odpočívadlo se stojanem pro kola. Z holého vrcholu se návštěvníkům otevírá jedinečný kruhový výhled především do Polabí, rámovaného Krkonošemi, Ještědem, Bezdězem a Řípem. Velmi hezký je ale také pohled k východu, kde obzor uzavírají Železné hory se zříceninou hradu Lichnice, nebo k jihu, kde se můžete kochat pohledem na pás tak zvaných Vlčích hor, kterým vévodí jen 10 kilometrů vzdálená hora Vysoká (471 m. n. m.) s rozhlednou. No a pokud zrovna bude v provozu Kolínská řepařská drážka, je možno pohodlně sledovat, jak se kouřící mašinka s vagónky proplétá poli pod Vinicí.

Na své si ale na Vinici přijdou i milovníci vojenské historie, protože hned pod vrcholem se nachází jedna ze tří kolínských německých pozorovatelen (tzv. objekt „C“) z 2. světové války, jejímž posláním bylo zajišťovat kontrolu silnice od Městce Králové a hlídat zálabské továrny, zejména KORAMO (tehdy Vaacum oil company) a dobře viditelné nákladové nádraží za řekou. Pozorovatelna také pokrývala kontrolou podstatnou část vzdušného leteckého koridoru z Prahy na východ nad územím města. Mimo pozorovatelny se zde ze stejného období zachoval tzv. Einmannbunker (jak název napovídá, bunkr jen pro jednoho muže) ve tvaru roury se stříškou, betonovými dvířky a střílnami. Jedná se o prefabrikátový výrobek drážďanské firmy Diwydag, kde hlídkující voják musel po celou službu stát, protože místo na sedačku tam již nebylo.