Cesty a památky
Kampanologická expozice v Suché
Česká republika (červenec 2014, Časopis Tuirista 7/2014)
Latinsky se zvon řekne „campana“ [kampana], protože podle legendy zvony pro křesťany objevil někdy na přelomu 4. a 5. století biskup Pontius Paulinus z italské Campanie [Kampánie]. Ta tedy dala jméno nejen zvonům, ale i vědnímu oboru, kampanologii, který se zvony zabývá. U nás vlastní ojedinělou sbírku historických zvonů Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které dlouho hledalo prostory, kde by vystavilo alespoň její část. Za minulého režimu totiž byla celá kolekce z ideologických důvodů uklizena z očí. Podařilo se a my se teď za těmi zvony vydáme do Suché u Nechanic.
První písemná zmínka o vsi Suchá pochází z roku 1384, kdy se zmiňuje v souvislosti se zemanským rodem s přídomkem ze Suché. Ten si tu pravděpodobně vystavěl tvrz, která se však výslovně poprvé zmiňuje až v roce 1410 jako majetek Diviše z Kasalic. V roce 1468 například tvrz vlastnil Aleš ze Suché, stoupenec Jiřího z Poděbrad. Když pak na počátku 16. století ves připadla k nedalekým Nechanicím (ke kterým patří dosud), tvrz přestala sloužit svému účelu a zanikla. Pokud byste po ní chtěli najít nějaké pozůstatky, hledali byste marně. Nic se nedochovalo. Podle místní tradice ale stávala v místech dnešního domu čp. 2. Zdejší zbožní zemané nechali proti tvrzi postavit kostel Nejsvětější Trojice, který zde stával již ve 14. století. Jelikož ale v průběhu staletí zchátral, musel být v roce 1850 pro špatný stav zbořen. Když se stal majitelem panství velmi vzdělaný muž, hrabě Jan Nepomuk Harrach (1828 – 1909), nechal na místě zbořené svatyně vystavět kostel nový, který stojí v obci dosud. Postaven byl v letech 1885-87 podle návrhu architekta V. Šmida stavitelem J. Pošepným z Jilemnice jako novogotické podélné jednolodí s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží, zasvěcen rovněž Nejsvětější Trojici.
Nepřízeň osudu a naděje
Ale ani novému kostelu v Suché osud nepřál. Jako relativní „novostavba“ nebyl v 50. letech 20. století uveden na seznam kulturních památek, jeho údržba byla nulová a nakonec musel být v 80. letech pro nebezpečí zřícení úplně uzavřen. Na lepší časy se začalo blýskat až v roce 2007, kdy se podařilo kostel konečně zapsat mezi nemovité kulturní památky a v letech 2008-11 byla provedena první etapa nejnutnějších oprav. Poté se do celého dění kolem kostela zapojila Místní akční skupina Hradecký venkov, která rozjela další etapu renovací, díky grantovým programům. Podařilo se upravit památku do stavu, že mohla zase začít sloužit nejen svému původnímu duchovnímu účelu, ale svoje útočiště tu našla část kampanologické (zvonařské) expozice Muzea východních Čech v Hradci Králové. Slavnostní otevření se uskutečnilo v květnu 2013.
Vznik kampanologické sbírky
Vznik unikátní kampanologické sbírky se datuje do roku 1902, kdy tehdejší městské muzeum v Hradci Králové nakoupilo 127 sádrových kopií starých zvonů, zhotovených jaroměřským vlastivědným pracovníkem Josefem Matějkou. Největší rozšíření pak přinesla válečná léta 1916–18, kdy byly v důsledku rekvírování zvonů pro potřeby válečného průmyslu urychleně zhotovovány sádrové kopie zvonů, určených k roztavení. To probíhalo v nádražních skladech v Jaroměři, Pardubicích a Čáslavi, kde už zrekvírované zvony čekaly na odvoz vlakem do hutí. Štukatérské práce na kopiích prováděl již zmíněný Josef Matějka spolu s Františkem Čermákem a Janem Jirotkou z Hradce Králové. Prostředky na tuto záslužnou akci se podařilo shromáždit hlavně zásluhou starosty města Hradce Králové Františka Ulricha, a to ze subvencí Ministerstva veřejných prací, zemského výboru, místní spořitelny, okresního a městského úřadu i samotného muzea. Díky jim se tak zachovaly alespoň věrné kopie hodnotných památek, které by jinak nenávratně zmizely.
Osud sbírky
Od 20. až do počátku 60. let dvacátého století tvořila kampanologická kolekce zajímavou součást expozice v lapidáriu královéhradeckého muzea, ovšem poté nařídily tehdejší úřady, s odkazem na převládající náboženský ráz, odstranit kampanologickou část z muzea. Celý soubor byl společně s dalšími sbírkovými předměty religiózní povahy převezen do provizorních – a nutno zdůraznit že i krajně nevhodných – prostor v hospodářských objektech při zámku Skalka u Dobrušky. Tady pak sbírka podléhala po dlouhých dvacet let postupné zkáze, během kterých její část dokonce bez náhrady zanikla. Až na počátku 80. let minulého století byl zbytek sbírky zvonů převezen v žalostném stavu zpět do Hradce Králové, kde byly všechny zachráněné exponáty odborně ošetřeny a konzervovány, takže mohly být zase vystaveny veřejnosti.
Expozice v Suché
V kostele Nejsvětější Trojice v Suché je od roku 2013 vystavena ta část sbírky, která má nějaký bližší vztah k okolí. Jistě vás zaujme především nepřehlédnutelná kopie velkého zvonu z roku 1738, který byl odlit zvonařem Mikulášem Priqueyem pro kostel v nedalekých Libčanech. Na jeho plášti je jednak uvedena zmínka o aktuální válce s Turky, kterou v tom roce vedl císař Karel VI., a také informace o tom, že zvon byl odlit pomocí roztavené zvonoviny ze staršího zvonu, pocházejícího z roku 1563. Jeden originální zvon ale v expozici také naleznete. Musíte za ním ovšem vystoupat až do zvonového patra kostela. Jedná se o jeden z nejstarších zvonů celého Nechanicka, pocházející z původního místního kostela, a odlit byl v roce 1561 za tehdejších majitelů panství, Pencingárů z Bydžína. Český nápis pod korunou zvonu uvádí, že ho zhotovil Jan zvonař z Hradce nad Labem, což je dnešní Hradec Králové. Pokud chcete tuto zajímavou expozici navštívit, pravidelně bývá přístupná každou první sobotu v měsíci od 14:00 hodin. V ostatních dnech si můžete prohlídku dopředu objednat na adrese MAS Hradecký venkov, Husovo nám. 83, 503 15 Nechanice, nebo na e-mailu kancelar.mas@seznam.cz či telefonu 602 637 137; další informace o akcích pořádaných v Suché naleznete na stránkách www.hradeckyvenkjov.cz. Návštěvu kampanologické expozice vám doporučuji spojit s prohlídkou nedalekého známého zámku Hrádek u Nechanic. Nevýhodou ovšem je, že sem nevedou žádné turistické značené trasy, pouze cyklotrasa číslo 4286 (Všestary – Vlkov nad Lesy/Městec Králové).
O zvonech
Na naše území přicházejí zvony spolu s křesťanskou vírou, jako nejstarší zvonařská památka z prostoru Čech a Moravy je zpravidla uváděn nález střepu zvonu z období Velké Moravy, nalezený v Mikulčicích. Z písemných pramenů obsahují zmínky o zvonech legenda tzv. Kristiána (konec 10. století), Kosmova kronika (počátek 12. století) či kronika anonymního mnicha sázavského (2. polovina 12. století). Netušíme ovšem, zda a v jaké míře se na našem území v raném středověku zvony skutečně vyráběly a nakolik se jednalo o dovoz ze zahraničí. První doložené památky českého zvonařství pocházejí až z 2. poloviny 13. století.
Roman Šulc, 2014
