Cesty a památky

Kamenný dům a další díla Mistra Brikcího z Vratislavi v Kutné Hoře

Česká republika (duben 2016, Časopis Turista 05/2016)

Kamenný dům v Kutné Hoře patří k těm stavbám, které nedokážete přehlédnout, ani kdybyste chtěli. Jeho bohatě zdobené průčelí totiž přitahuje pozornost všech kolemjdoucích, stejně jako pohnuté osudy jeho dávných obyvatel i současná expozice Českého muzea stříbra. O počátcích domu toho sice příliš mnoho nevíme, každopádně ale víme, že přestavbu do podoby současného patricijského městského paláce provedl na konci 15. století kamenický mistr Brikcí Gausk, jehož neopakovatelný rukopis nese třeba průčelí světoznámé gotické radnice ve slezské Vratislavi nebo další stavby v lužickém Zhořelci. Jak ale současné výzkumy ukazují, Mistr Brikcí v Kutné Hoře nezanechal jen tuto jednu stopu, jak se v minulosti předpokládalo.

Měšťanský dům stával na bývalém Masném trhu již na konci 14. století a z této předhusitské stavby se dodnes dochovalo jen dvoupatrové sklepení a také mázhaus, což je velká vstupní síň do domu. Krom toho, že z mázhausu vedly komunikační cesty do všech obytných i hospodářských částí domu, včetně sklepa, sloužil tehdy především k čepování piva nebo provozování obchodní činnosti či řemesla. Vše, co je nad tímto dnešním přízemím domu, je výsledek pozdně gotické přestavby, kterou podnikl po roce 1483 jeho nový majitel, významný kutnohorský měšťan Prokop Kroupa.

Můj dům – můj hrad

Jednalo se zřejmě o poměrně šikovného člověka, který se ale podle dochovaných informací nechoval zrovna čestně, takže nebyl mezi lidmi příliš oblíben. Ačkoliv vzešel z měšťanského stavu, nevynechal žádnou příležitost, která by mu mohla přinést prospěch, takže se postupně stal horním hofmistrem a v roce 1499 dokonce získal od krále i erb a šlechtický titul s predikátem z Chocemic. A protože i ve středověku platilo, že bohatství a moc je třeba vystavit na odiv, rozhodl se Prokop přestavět starý dům a dát mu rozměry a velikost městského paláce. Když se rozhodoval, komu svěřit takový veledůležitý úkol, napadl ho starší kutnohorského cechu kameníků Mistr Brikcí (Briccius Gauske), známý svým působením v hornolužickém Zhořelci (Zgorzelec/Görlitz), ale od 80. let 15. století především na výzdobě radnice ve Vratislavi (Wrocłav), tehdy druhém největším městě Českého království. Ten se tedy po roce 1490 pustil do přestavby tehdy tak zvaného Kroupovského domu a podle objednávky majitele vyhnal stavbu na úzké středověké parcele do výšky o další dvě podlaží, čímž se dům stal nejvyšším obytným domem ve městě, který svou výškou dokonce předčil Hrádek i královský Vlašský dvůr. Prokop Kroupa mohl být s dílem spokojen, protože i dnes při pohledu z dálky na historické centrum Kutné Hory vyčnívá štít domu nad okolní střechy.

Hlavní důraz na průčelí

Nejen udivující výška, ale i sochařská výzdoba průčelí měla vypovídat o společenském postavení stavebníka a všem okolojdoucím dát jasně najevo, s kým mají tu čest. Ornamentální výzdoba je tak bohatá, že si nezadá s výzdobou leckterého kostela nebo královského paláce. A jen těžko bychom u nás hledali u středověkých městských domů jakoukoliv analogii (určitá podobnost je snad jen s domem U Zvonu na Staroměstském náměstí v Praze, který je ale starší). Do ulice z průčelí vystupuje arkýř domácí kaple, podepřený mohutným sloupem a ukončený balkónem s bohatou sochařskou výzdobou. Nad kaplí odděluje průčelí od štítu římsa s celou řadou rostlinných motivů a plastikami zvířat. Po římse jedou proti sobě dva rytíři, což symbolizuje tehdejší snahu Prokopa Kroupy o povýšení do šlechtického stavu a získání erbu. Nad horní řadou oken je pak trůnící Panna Marie, korunovaná dvěma anděly. Po obou stranách jsou vyobrazeny postavy Adama a Evy a nad nimi strom poznání z ráje. Tato starozákonní kompozice odkazuje na skutečnost, že v té době byl před Kamenným domem hrnčířský trh a právě Adam a Eva u stromu poznání jsou symbolem hrnčířů.

Další osudy domu

V pozdějších staletích vlastnily dům další kutnohorští měšťané a od roku 1660 se poprvé objevuje název Kamenný dům, který mu zůstal dodnes. V polovině 19. století koupilo dům město a v letech 1849-98 zde dokonce sídlila kutnohorská radnice, než pro ni byly upraveny nové prostory v právě opravovaném Vlašském dvoře. Když se dům uvolnil, mohla být v letech 1900-02 provedena pod vedením Ludvíka Láblera a Jana Kastnera puristická rekonstrukce domu, při které byly vyměněny nebo doplněny veškeré kamenické prvky, značně poničené zubem času, a průčelí byla navrácena jeho původní pozdně gotická podoba. Po dokončení prací získal dům pro svou potřebu Archeologický sbor Vocel, což byl spolek založený v roce 1877, coby předchůdce dnešního muzea. V současnosti patří Kamenný dům stále městu Kutná Hora a užívá ho České muzeum stříbra, které zde má svou expozici.

Černá kuchyně i sklep

Prohlídka Kamenného domu začíná v mázhausu, kde probíhají různé výstavy. Po celou turistickou sezónu 2016 je zde výstava s názvem Kámen, kov & šperk, práce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy Turnov. V bývalých obytných místnostech všech tří podlaží je pak nově umístěna expozice, sledující mladší dějiny Kutné Hory v průběhu 17. - 19. století, tedy doby, kdy již skončila "stříbrná horečka" a Kutná Hora se z významného královského města stávala pomalu ale jistě sice stále významným, nicméně provinčním městem. Nalezneme tu část věnovanou duchovnímu života v období baroka, kutnohorským cechům ale i upravený měšťanský salon a vybavenou černou kuchyni, které evokují atmosféru života zámožnější měšťanské rodiny. V prvním patře je pak výklenková domácí kaple, sklenutá pozdně gotickou žebrovou klenbou se dvěma svorníky. V jednom je Beránek boží a v druhém znak města Vratislav, s kterým stavitele, Mistra Brikcího, pojila těsná pouta. Po mnoha desetiletích bylo turistům otevřeno i sklepení domu, které je přístupné kromě průchodu z mázhausu i strmým schodištěm přímo z podloubí na ulici. V dolním patře se nachází ve skále vylámaný sklep, v horním patře pak kamenný sklenutý prostor, rozdělený do tří místností. Dnes je zde umístěno lapidárium s unikátním souborem kamenných plastik a architektonických prvků z nejvýznamnějších gotických památek Kutné Hory.

Další stavby Mistra Brikcího

Po roce 1490 se stal již tehdy slavný kameník a malíř Brikcí z Vratislavi starším mistrem kutnohorského kamenického cechu, takže musel tedy být logicky i jakousi vůdčí osobností mnoha kutnohorských staveb, neboť město bylo v jagellonském období doslova jedním pozdně gotickým staveništěm. Na základě novodobých srovnávacích výzkumů a zejména porovnání kamenických značek, které se objevují jak na stavbách v Kutné Hoře, tak na vratislavské radnici, dochází v současnosti k přepisování nebo připisování autorství některých kutnohorských staveb právě Mistru Brikcímu. O jeho autorství přestavby Kamenného domu sporu nebylo a dlouho se tradovalo, že je to jeho jediná realizace v Kutné Hoře. Pokud byste ale chtěli vidět i další památky z rukou tohoto umělce, připravte se na pěkný maraton po celém městě. Nedaleko od Kamenného domu je to především unikátní a svého druhu na světě jediná veřejná stavba svého druhu, Kamenná kašna (1493), která byla v minulosti připisována Matěji Rejskovi (a stojí i na náměstí, po něm pojmenovaném). Na hlavním Palackého náměstí pak otiskl svou mistrovskou pečeť do klenby místnosti (kaple?), ve druhém patře věže Sankturinovského domu, která svým ztvárněním i dochovanou polychromií předběhla dobu o celé století. Toto nádherné dílo vytvořil v roce 1491 pro královského zlatníka Beneše z Trničí (Trnice), tehdejšího majitele domu. Mistr Brikcí je také autorem výzdoby pozdně gotické podoby Hrádku Smíšků z Vrchovišť z 90. let 15. století - především neobyčejně působivého rostlinného dekoru severozápadního arkýře, výzdoby portálů oken i dveří a figurálních konzol prvního patra. Jen o kousek dál pak zanechal nepřehlédnutelnou stopu i na stavbě chrámu sv. Barbory, především ve výzdobě severního vstupního portálu, desátého a jedenáctého opěrného pilíře a hlavně i nejvyššího osového pilíře, který vyčnívá nad Parléřovým závěrem chrámu. Asi 3 kilometry za městem narazíte v lese na kostel Nejsvětější Trojice, kde je Brikcího dílem náhrobní deska Jana Smíška z Vrchovišť a především mimořádné věžové pastoforium (sanktuář), označované odborníky za jedno z nejlepších kamenických děl pozdní gotiky v Čechách.

Roman Šulc, 2016