Cesty a památky

Geologická expozice v Kutné Hoře

Česká republika (duben 2015, Časopis Turista 5/2015)

Do Kutné Hory jsme se zatoulali již několikrát. Tentokrát vás ale zavedeme do přírody, stranou turistického mumraje, na předměstí Dolní Žižkov. V bývalém lomu Čížkova skála - Práchovna tam totiž byla v roce 2014 otevřena jedna z největších geologických expozic pod širým nebem u nás. Zásluhu na tom mají nadšenci z občanského sdružení Denemark, kteří nejprve museli přemístit mnohatunové bloky nejrůznějších nerostů z celkem 60 lokalit, nejčastěji funkčních nebo opuštěných lomů celého regionu Kutnohorska, Kolínska a Čáslavska, během krátké procházky si tu prohlédnete celou řadu hornin, které jen tak hned někde neuvidíte. Jsou totiž obvykle ukryté hluboko pod zemí.

Proslavily ho minerály

Geologická expozice je instalována v dnes již opuštěném lomu, který byl funkční zejména na přelomu 19. a 20. století, kdy sloužil jako zdroj stavebního kamene pro stavbu místní dráhy z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou a okolních domů. Již v době těžby se v odborném mineralogickém světě lom proslavil v roce 1901 nálezy krystalů anatasu a brookitu (oxidu titaničitého) černé a černošedé barvy, tehdy u nás popsaných vůbec poprvé. Ale nalezli se zde i další vzácné minerály jako křišťál, fluorit, kalcit, pyrit, nebo turmalín. Kolmá lomová stěna dnes dosahuje délky asi 250 metrů a po různých navážkách výšky kolem 12 metrů a jedním z mála míst, kde můžete i laickým pohledem rozpoznat nasedání křídových mořských sedimentů na původní ostrov z tvrdých hornin, kterými jsou zvrásněné ruly kutnohorského krystalinika s výraznými čočkami horniny zvané amfibolit, překryté horizontálními vápnitými pískovci křídy. Samotný lom je tak součástí celé expozice.

Geologický vývoj oblasti

Skalní podklad celého regionu tvoří horniny staré asi 600 milionů let, pro které se vžil název Kutnohorské krystalinikum. Pod tímto společným názvem se ale ukrývá mnoho různých variant rul, ortorul (ruly vzniklé z vyvřelin) a svorů (hornina vzniklá především z jílových usazenin), které vznikaly postupnou přeměnou hlubších a starších usazenin díky působení vysokých teplot a tlaků. V prvohorách totiž byly zdejší horniny vystaveny silným horotvorným pohybům, při kterých vznikly pukliny, později vyplněné před asi 320 miliony let horkými roztoky s rozpuštěnými nerostnými látkami, které později vykrystalizovaly do nám dnes známých rudných ložisek (měděné, stříbrné a antimonové žíly). Ty jsou konec konců i základem slávy města Kutná Hora již od středověku. Na konci druhohor pak pokračoval geologický vývoj mořskou záplavou (140 až 65 milionů let), která po sobě zanechala mohutné vrstvy usazenin vápnitých a jílovitých pískovců, vápenců a slínovců (například opuka). V mladších třetihorách (2 až 2,5 milionů let) se pak díky činnosti řek usazovaly na povrchu naplaveniny štěrků a písků a v období čtvrtohor se dotvořila dnešní vrchní vrstva hlíny a spraše.

Není šutr jako šutr

Aby si každý mohl udělat představu o rozmanitosti kutnohorského krystalinika, bylo do lomu přivezeno na 50 kamenných bloků. Jsou zde jednak přeměněné horniny, tak zvané amfibolity, jako jsou hadce, ruly a migmatity (spojení žuly a ruly), ukázky typických vyvřelin jako diorit, granit nebo diabas a několik příkladů usazených vápnitých pískovců, které byly v minulosti hojně využívané na stavbách známých kutnohorských památek (stačí si zblízka prohlédnout kamenné bloky třeba na kostele sv. Jakuba nebo chrámu sv. Barbory a v nich objevíte množství nápadných úlomků fosilních živočišných schránek). Kameny byly na vybraných místech odborně naříznuty a vyleštěny, aby se návštěvník mohl podívat dovnitř jejich struktury. Pro každého je to doslova šok, protože nejprve vidí u cesty obyčejný kámen, jakých je všude mnoho, ale pak najednou z blízka hledí na vyleštěnou plochu, kde jasně vidí jeho strukturu, barevnost a tedy většině očí skrytou krásu. Každý laik, který se o mineralogii vůbec nezajímá, tady doslova ztratí dech a musí uznat, že ty kameny jsou opravdu nádherné. Každý nerost je pro lepší orientaci opatřen popiskem, který obsahuje název a lokalitu, odkud byl přivezen. Popisek je také vždy uveden v Braillově písmu, takže místo mohou navštívit i nevidomí. Nicméně i vidící návštěvníci mohou kameny objímat, dotýkat se jich a hladit vybroušené plochy. Tento dotykový vjem návštěvu expozice ještě více umocní. Ale nemusíte se bát, že zůstanete bez odborných informací v případě, že vás expozice natolik zaujme. Pro návštěvníky jsou zde instalovány informační tabule naučné stezky, z kterých se dozvíte všechny potřebné informace o každém jednotlivém vystaveném nerostu.

Nejmenší exponát

Každého asi zaujme i nejmenší exponát v expozici, kterým je hezky pravidelně dokulata opracovaný valoun, což je dílo mořského příboje, který před zhruba 100 miliony let narážel na ostrov, když byl zdejší kraj zalitý mělkým křídovým mořem. Tím ostrovem byl vrch Kaňk nad opačnou stranou Kutné Hory, ale příbojové útesy se dochovaly i na jiných vyvýšených místech v okolí, třeba mezi Novou Vsí u Kolína a Velimí. Dovedete si vůbec představit, že zde tenkrát existovaly mořské skalní útesy s obřími valouny z odolných hornin na pobřeží a drtí z odumřelých schránek mořských živočichů a v mírnějších zátočinách že se pak táhly pláže s korálovými útesy a bujícím bohatým životem? Valoun ze svahu Kaňku představuje svědka postupného zaplavování i ústupu tohoto moře, když pak byly tyto vlnami omleté valouny v nadcházejícím období zafixovány v nově vznikajícím vápnitopísčitém nadloží. Návštěvou Národní přírodní památky Kaňk (po žluté turistické značce od lomu Práchovna - Čížkova skála 5 km) pak můžete navštívit místo, kde uvidíte další podobné valouny, dosud ovšem na svém původním místě, tedy upevněné v pozůstatku mořského útesu. Jedná se navíc o světově nejvýznamnější paleontologickou lokalitu svrchněkřídového období v Česku, která byla prohlášena za chráněnou již v roce 1933. No a když už budete na Kaňku, nedaleko rezervace je nedávno otevřená rozhledna s jedinečným výhledem na Kutnou Horu, Polabí a Čáslavskou kotlinu.

Kudy tam a kdy lze expozici navštívit

Expozici v Čížkově skále lze navštívit kdykoliv v průběhu roku, protože je volně přístupná. Přímo k lomu ovšem nevede žádná turistická značka, s výjimkou naučné cykloturistické trasy "Kolem Kutné Hory", jejíž panel je umístěn u vstupu do areálu lomu. Asi 50 metrů západně od lomu je vyústění známé promenádní cesty zvané v Kutné Hoře "Královská procházka", po které vede červená turistická značka z Kutné Hory k Velkému rybníku (před mostem přes Vrchlici odbočte do mírného kopečka vlevo), a nebo asi 100 metrů východně je železniční zastávka Kutná Hora předměstí na trati číslo 235 Kutná Hora hl. n. - Zruč nad Sázavou. Kolem ní také prochází okružní žlutá turistická značka, která spojuje významná místa v těsné blízkosti města. Bližší informace naleznete na http://denemark.jidol.cz.

Roman Šulc, 2015