CESTYAPAMATKY.CZ

Původní předrománský kostel byl postavený již po roce 950 (980 ?) na slovanském (slavníkovském ?) hradišti v otonském stylu. Na jeho místě byl postaven s využitím původního zdiva v polovině 12. století dnešní románský kostel s emporou. Rozšířen byl v 70. letech 13. století přístavbou pravoúhlého presbytáře, který plynule navázal na starší románskou loď. Svatyně tak získala méně obvyklý nečleněný obdélný půdorys, oživený pouze raně středověkou věží při západním průčelí. Další stavební úpravy proběhly v 80. letech 14. století, kdy Žabonosy držel pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. K severnímu boku kostela byla připojena obdélná kaple, později změněná na sakristii (některá literatura upozorňuje na možnou spojitost s hutí Petra Parléře, což ovšem nebylo nijak doloženo). V roce 1721 byla barokně upravena věž a fasády kostela, což zcela zastřelo středověký vzhled exteriéru stavby. V roce 1937 proběhl rozsáhlý archeologický průzkum kostela, který potvrdil jeho raně středověký původ a existenci krypty pod dnešní gotickou kaplí (dnes sakristií). V letech 2009–10 proběhla obnova věže a vnějších fasád kostela.

Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně lodi a hranolovou věží před západním průčelím. Z původní románské stavby se dochovalo kvádříkové zdivo dolní poloviny věže a západní části kostela, románský půlkruhově uzavřený portál zdobený šroubovou páskou v jižní stěně lodi a nad ním zazděné okno. Východní část presbytáře a sakristie jsou gotické, v sakristii je druhotně zazděno úzké románské půlkruhově uzavřené okénko.

Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby s masivními žebry bez konzol (kolem roku 1270), do lodi se otevírá triumfálním gotickým obloukem, který je téměř půlkruhový. Sakristie je sklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby a do přilehlé lodi, která je plochostropá, se otevírá sedlovým portálkem s bohatě profilovaným ostěním. V západní části lodi se dochovala románská empora na přístěnných profilovaných pilastrech a středovým sloupu se šroubovitým (tordovaným) dříkem, krychlovou hlavicí a patkou pod úrovní podlahy. Sloupek je opatřen čtyřmi náběžními štítky, z nichž východní je ozdoben sovou s otevřenýma očima; dr. Papík usuzuje, že se jedná o symbol Oty III., na kterého se politicky orientovali Slavníkovci.

Z vnitřní výzdoby vyniká dětský náhrobek Jana Horňateckého z Dobročovic z roku 1573 (dítě má hlavičku na podušce) a pozoruhodný manýristický náhrobek* majitele tvrze v nedalekých Přebozech, Mikuláše Přebozského, z roku 1612. Dle dr. Elišky Fučíkové se jedná o jeden z posledních manýristických náhrobků u nás, Mikuláš je na něm vyobrazen v brnění. V roce 2009 byl kostel jinak prázdný a bez zařízení, po provedeném historickém a archeologickém průzkumu připravený k zahájení rekonstrukce v 2. polovině roku 2009; o jejím průběhu budeme informovat.

Na hřbitově u kostela je náhrobní deska Kateřiny z Ostrova, manželky Bohuslava Horňateckého z Dobročovic, která zemřela v roce 1531.

Kostel v Žabonosech se řadí k jedněm z nejstarších a nejpozoruhodnějších památek kolínského regionu, zapsán je do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 40018/2–887.