Cesty a památky

Kolínsko » Volárna » dvůr Karolín (zaniklý)

dvůr Karolín (zaniklý)

Volárna, Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory

Poplužní dvůr (nesprávně nazývaný Karlín) nechal postavit po roce 1862 majitel kolínského velkostatku František Horský zhruba uprostřed již dříve vysušeného rybníka Bačov. Dvůr nazval Karolienhof (Karolinin dvůr, Karolín) po své tehdejší přítelkyni Karolíně Hartmannové, kterou si později, v roce 1875, vzal za manželku. V roce 1873 se Horský rozhodl prezentovat výsledky své práce na Kolínsku na vlastní hospodářské výstavě, která se konala právě na dvoře Karolín a konala se ve stejné době, jako světová výstava ve Vídni. Celá akce měla ve své době ohromný ohlas. V té době byl dvůr spojen železniční vlečkou se stanicí Velký Osek.

Po smrti Horského se Karolína v roce 1877 ujal podle závěti jeho zeť, baron Hans von Berlepsch, ovdovělý manžel dcery Terezie, který ho do roku 1890 pronajal Josefu Čapkovi. V roce 1891 ho pak prodal knížeti Filipu Ernstu Maria Hohenlohe-Schillingsfürst, který Karolín s polesím připojil ke svému poděbradskému velkostatku, ke kterému patřil do roku 1922. V tomto roce koupil zbytkový velkostatek Josef Hyross ml., za něhož došlo k prvnímu rozparcelování pozemků patřících ke Karolínu, které byly rozděleny mezi 76 zájemců z Volárny a Jestřabí Lhoty. Následovala další parcelace v letech 1919 a 1926. Značně okleštěný statek koupil v roce 1927 Karel Plavec s manželkou, který do roku 1929 vytěžil z polí a lesů maximum, aby v roce 1929 prodal zpustošený statek zbohatlíku Gustavu Zichovi. Jelikož ten byl tkadlec a zemědělství vůbec nerozuměl, zkrachoval a v roce 1931 se oběsil. V roce 1934 koupil Karolín v dražbě Theodor Balač pro své děti Bohdana a Annu, pro které ho nechal opravit a znovu nastartovat zanedbané hospodářství. Balačovým však byl hned po únoru 1948, dokonce již 13. března 1948, zabrán pro potřeby státního statku. V roce 1952 byl Karolín začleněn do Jednotného zemědělského družstva (JZD) Volárna, s kterým se v roce 1963 stal součástí JZD "Nástup" se sídlem v Jestřabí Lhotě a posléze v roce 1973 JZD "Rudý prapor" Ovčáry, rozkládající se na katastru 13 obcí. JZD zaniklo v roce 1991.

Po restitucích se krátce uvažovalo využít objekt jako policejní jízdárnu, ale dvůr dál chátral a nakonec z něj zbylo jen torzo několikrát přestavovaného úřednického domu postaveného již Horským. Ve štítu býval do roku 2011 znak knížete Filipa Ernsta Maria Hohenlohe-Schillingsfürst. V březnu 2017 byly i poslední zbytky dvora nenávratně zlikvidovány a na jeho místě by měla vyrůst biofarma.