Cesty a památky

Kolínsko » Tismice

Tismice
Tismice - znak obce (24. 2. 2011)

První dochovaná písemná zmínka o Tismicích pochází z listiny datované 23. května 1295, podle které se Mikuláš a Zdislav z Tismic zúčastnili jako jiní vladykové z regionu coby svědci vyměření nového újezdu při relokaci vesnice Bylany, kterou král Václav II. daroval ten den pražskému biskupství. Jelikož ale románská bazilika pochází z konce 12. století, musí být mnohem staršího založení, nehledě na existenci slovanského hradiště nad vsí. V roce 1512 prodali Vrbíkové Tismice Českému Brodu od kterého je v roce 1557 koupil Arnošt Ichtric z Ichtric, ale jeho syn Adam je v roce 1590 prodává zpět Českému Brodu. Městu pak patřily do roku 1623, kdy ves koupil kníže Karel z Lichtenštejna a připojil ji k černokosteleckému panství., jehož součástí byly Tismice až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

V letech 1850 - 1960 spadaly Tismice do okresu Český Brod, od roku 1960 jsou součástí okresu Kolín.

Osobnosti

Jiří Mošna (* 28. 1. 1928 Jičín – † 4. 7. 2010 Stará Boleslav) - český farář, v Tismicích působil v roce 1957.

Václav Nehasil (* 1845 Tismice – † 14. 4. 1929 Tismice) - český rolník a politik, starosta Tismic, poslanec Českého zemského sněmu.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 24. února 2011 usnesením č. 13 schválen znak a prapor obce.Znak tvoří modrý štít, v kterém je na zeleném návrší stříbrné kvádrované průčelí románského kostela se dvěma věžemi s červenými střechami, zakončenými zlatými makovicemi s křížem. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 3:1. V modrém pruhu je bílé průčelí románského kostela se dvěma věžemi s červenými střechami zakončenými žlutými makovicemi s křížem.

Administrativní údaje

Tismice jsou dnes samostatnou obcí, jejích součástí je obec Limuzy. Katastrální výměra činí 7,49 km² a žije zde 539 stálých obyvatel (1. ledna 2018).

Odkaz

www.tismice.cz

Související cestopisy / reportáže

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK