Cesty a památky

Kolínsko » Tismice » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie
****

Tismice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Druh památky: filiální kostel
Datace: polovina 12. století, úpravy 2. poloviny 15. století, po roce 1700 a 1767–1775
Sloh: románský, pozdně gotické a barokní úpravy
Typ: sakrální stavba
Materiál: pískovcové kvádrové zdivo
Majitel: Římskokatolická farnost Český Brod, Kolínský vikariát

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl kolem poloviny 12. století jako vyvinutá forma románské trojlodní baziliky, přestože písemné prameny jej zachycují teprve roku 1352 v rejstříku papežských desátků, kdy již plnil funkci farního chrámu. Mimořádně náročná stavba neodpovídá významu středověkých Tismic a její fundátor není znám. V úvahu bývá dáván český kníže a pozdější král Vladislav II., některý z jeho následovníků nebo pražský biskup a pozdější český kníže Jindřich Břetislav. Možnou vazbu k pražskému biskupství podporuje poloha nedaleko Českého Brodu, tehdejšího centra biskupských statků. Předpoklad, že kostel mohl náležet k dosud neznámému biskupskému, knížecímu či královskému dvorci, však zůstává hypotézou. Záchranný archeologický výzkum při opravě v letech 2008–2009 žádnou starší zástavbu nepotvrdil a ani mezi 28 zkoumanými hroby nebylo doloženo pohřbívání před 14. stoletím. Ve 14. a 15. století byli světskými patrony chrámu Vrbíkové z Tismic, jejichž sídlo stálo v sousedství. Nejspíše ve druhé polovině 15. století se zřítila jižní obvodová stěna a při následné obnově byla s využitím původních i nových kvádrů překvapivě věrně zachována románská podoba. Součástí přestavby se stal pozdně gotický jižní portál se znakem Vrbíků. Těsně po roce 1700 byla hlavní loď zaklenuta, západní průčelí dostalo nový vstupní portál a v jihozápadní části vzniklo točité schodiště k tehdy ještě existující románské empoře. Poslední zásadní stavební proměna následovala v letech 1767–1775 z podnětu majitelky černokosteleckého panství kněžny Marie Terezie Savojské. Tehdy dvorní lichtenštejnský stavitel Václav Jan Budil a zednický mistr Jan Smutný připojili sakristii, zvýšili jižní věž o jedno patro, nově zastřešili dvojvěží, upravili okna a starou emporu nahradili hudební kruchtou. Současně vznikla malířská výzdoba klenby a kolem kostela byly zřízeny ambity pro poutníky přicházející k uctívané Tismické madoně. Ty roku 1820 odstranil František Dražil z Kostelce nad Černými lesy, jehož práci připomíná torzálně dochovaný nápis na severním opěráku: [F]RANZ [DR]AZIL Z KOSTELCE Z CERN [...] TA[K]I BAURAL HAN[...]TI [...] DNE 6 MAIE 1820. Rozsáhlá obnova kostela proběhla v letech 2009–2011 za podpory Programu rozvoje venkova ČR a byla završena 6. března 2011 slavnostní bohoslužbou celebrovanou generálním vikářem Michaelem Slavíkem. V letech 2016–2017 následovalo restaurování barokních fresek hlavní lodi.

Orientovaný neomítnutý kostel bazilikálního typu z pískovcových kvádrů je dlouhý 13,20 metru a široký 8,5 metru. Tvoří ho převýšená hlavní loď, dvojice nižších bočních lodí, dvě hranolové věže v západním průčelí a na východě tři půlkruhové apsidy postavené v jedné rovině. Východní závěr představuje architektonicky nejbohatší část stavby. Apsidy člení lizény přecházející pod římsou v obloučkový vlys, zatímco původní románská okna jsou dnes převážně zazděna. Bazilikální uspořádání exteriéru podtrhuje pás půlkruhových oken hlavní lodi vysoko nad pultovými střechami bočních lodí. Naproti tomu dvouvěžové západní průčelí působí téměř monumentální strohostí. V ose je barokní půlkruhový portál a nad ním zazděné románské okno, které ztratilo funkci po vybudování kruchty. Hranolové věže vrcholí výraznými barokními prejzovými střechami, přičemž jižní byla při přestavbě v letech 1767–1775 zvýšena o jedno podlaží ve stejném stylu jako původní románská věž severní. Nejcennějším mladším architektonickým článkem exteriéru je hrotitý jižní portál* vložený při obnově zřícené stěny ve druhé polovině 15. století. Profilaci tvoří protínající se pruty s tordovanými patkami a nad vstupem je osazena mimořádně kvalitní erbovní deska** Vrbíků z Tismic, jejíž slezsky orientované kamenické pojetí bývá spojováno s okruhem pozdně gotické tvorby připomínající Mistra Brikcího z Vratislavi. Na severu přiléhá barokní sakristie, jako schod u jejího vstupu byl druhotně použit renesanční náhrobník Bedřicha Ichtrice z Ichtric, zemřelého roku 1597, a jeho manželky Mariány Veleňské z Veleně. Před západním průčelím je do dlažby vložena další náhrobní deska z let 1770–1780 s torzálně zachovaným českým nápisem: [N]A [---] GESTI K[---] VMREL 11 DECE[MBRI]S A(NNO) D(OMINI) MDCCLXX[---].

Architektonické jádro interiéru mimořádně názorně uchovává původní bazilikální prostor. Presbytář tvoří střední východní apsida sklenutá konchou a oddělená od hlavní lodi triumfálním obloukem, boční lodě zakončují vlastní menší konchy. K severní straně přiléhá barokní sakristie z let 1767–1775. Hlavní loď převyšuje postranní prostory a otevírá se do nich románskými půlkruhovými arkádami. Jejich mimořádnost spočívá v pravidelném střídání mohutných hranolových pilířů a sloupů, tedy v systému charakteristickém především pro porýnskou architekturu, který nemá v dochovaných románských kostelech v Čechách skutečnou obdobu. Sloupy spočívají na atických patkách se čtyřmi nárožními lístky a nesou krychlové hlavice a jejich povrch místy doplňují malované girlandy ze 17. století. Původně plochostropá hlavní loď získala při barokních zásazích valenou klenbu se styčnými lunetami, rozdělenou do čtyř polí, a nad arkádami ji osvětlují vysoko posazená půlkruhová okna. Na západním konci je barokní hudební kruchta z let 1767–1775, která nahradila románskou emporu a je přístupná točitým schodištěm z jižní boční lodi. Z nejstarší výzdoby se dochovala vzácná torza nástěnných maleb** z doby kolem roku 1200. Na západní stěně je to černý konsegrační kříž v červeném rámování a na triumfálním oblouku dvě mužské postavy. Na jižní straně je to postava se svatozáří kolem hlavy - jelikož se nedochoval žádný atribut, lze vzhledem k době vzniku uvažovat o sv. Vojtěchovi, Mikuláši nebo Klimentovi. Na protilehlé severní stěně je to nepatrné torzo postavy, z níž je patrný obličej, mitra a svatozář a v partiích boků tahy štětce, naznačující ruce či záhyb obleku světce. Stav maleb je velmi špatný, dosud nebyly restaurovány. Barokní freskovou výzdobu vytvořil v letech 1767–1775 přistoupimský kaplan Jan Svoboda Hlavní loď nese výjevy Korunování Panny Marie, Panny Marie jako Útočiště a Orodovnice a Panny Marie Tismické, v apsidách se objevují Bůh Otec a Duch svatý, Panna Maria, sv. Anna s Jáchymem a sv. Jan Nepomucký. V polovině 19. století malby v nazarénském duchu přemaloval kutnohorský malíř Václav Vysekal.

Zařízení kostela je převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář z roku 1755 je úzce spojen s nejcennějším předmětem někdejšího vybavení, Tismickou madonou, po krádeži roku 1991 je originál nezvěstný a na oltáři se nachází novodobá kopie. Oltář doplňuje výrazná paprsčitá svatozář, zatímco boční oltáře a kazatelna jsou rokokové. Cínová křtitelnice vysoká 98 centimetrů pochází z roku 1786 a signatura J. M. B. odkazuje k Josefu Mitterbacherovi. V severním podvěží jsou druhotně vsazeny dva renesanční pískovcové náhrobníky. Vlevo je to náhrobník z šedého pískovce, patřící Václavu Günterpvi z Moren a na Vrátkově  († 13. 10. 1582) s erbem v dolní části (vyrůstající postava mouřenína s šípem v ruce) a českým nápisem psaným gotickou minuskulí v horní části: LETHA PANIE 1582 W SOBOTU PO SWATEM DIWISSI VMRZEM VROZENY PAN WACZLAW GYNTER Z MOREN A NA WRATKOWIE A W TOMTO MIESTE TIELO GEHO POCHOWANE LEZI PAN BUOH RACZ MILOSTIW BEGTI GEHO DUSSI. Vpravo je náhrobník rytíře Adama Ichtrice z Ichtric († 3. 2. 1609) s erbem v dolní části (dva zkřížené klíče) a částečně čitelným českým nápisem psaným gotickou minuskulí v horní části: LETHA PANIE 1609 TEN AUTERY PO HROMNICYCH VMRZEL PAN RYTIRZ ADAM YCHTRICZ Z YCHTRYCZ [---] GEHOZTO TIELO POCHOWANO GEST [---]. Adam byl synem Arnošta Ichtrice, majitele tvrze a dvora v Limuzích. V severní věži se dochoval mimořádně cenný gotický zvon** z roku 1442, jeden z nejstarších na Kolínsku, vysoký 52 centimetrů s průměrem 62 centimetrů. Na krku mezi plastickými dvojlinkami nese český nápis gotickou minuskulí: KE CZTY BOZYE A PANNYE MARIGY ZWON LIT GEST LETA MCCCCXLII. Hudební kruchtu do roku 2022 zaujímal nástroj z roku 1913 od pražské firmy Rejna & Černý, roku 2023 jej nahradily nové varhany v hodnotě 2,7 milionu korun, zhotovené olomouckou dílnou Dlabal-Mettler podle výtvarného návrhu akademického malíře a varhaníka Petra Štěpána.

Tismický kostel představuje jednu z nejpozoruhodnějších románských sakrálních staveb českého venkova a jeho význam výrazně přesahuje hranice Kolínska. Není výjimečný pouze stářím, ale především téměř učebnicově zachovanou bazilikální dispozicí s převýšenou hlavní lodí, dvojicí lodí bočních, trojicí východních apsid a západním dvojvěžím. Ještě cennější je neobvyklý rytmus arkád se střídáním sloupů a pilířů, který chrám spojuje s významnými příklady porýnské románské architektury a v českém prostředí nemá přímou obdobu. Stavební vývoj zároveň není pouhou historií pozdějších zásahů - pozdně gotická obnova jižní stěny mimořádně respektovala starší podobu, kvalitní portál Vrbíků přidal jednu z nejcennějších kamenických prací stavby a baroko vtisklo interiéru klenbu, fresky, kruchtu i převážnou část dochovaného zařízení, aniž by setřelo jeho románskou prostorovou podstatu. K hodnotě celku se připojují unikátní nástěnné malby kolem roku 1200, zvon z roku 1442, renesanční náhrobníky a tradice Tismické madony. Právě spojení mimořádně čisté románské architektury s čitelnými stopami dalších staletí činí z kostela nejen jednu z hlavních historicko-uměleckých památek Kolínska, ale také turisticky mimořádně přitažlivý, dosud překvapivě málo známý cíl širšího středoevropského významu.

Stavba dnes slouží jako filiální kostel Římskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu, kam náleží od 1. ledna 2005. Bohoslužby se konají první neděli v měsíci a v sobotu před třetí nedělí od 17.30 hodin. Prohlídka kostela je možná buď v době před či po bohoslužbě nebo po předchozí dohodě na obecním úřadě, e-mail: ou.tismice@volny.cz, případně telefonech 605 488 049 (Martina Zdražilová) a 608 026 719 (p. Jan Přibyl).

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 1958 byl zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30313/ 2–863.

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Kolínsko v raném středověku. Regionální muzeum Kolín 1997.

Kibic K. ml.: Kvádrové zdivo kostela v Tismicích. Dějiny staveb 2011.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 60, 135 a 165. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel nanebevzetí Panny Marie stojí na stráni nad pravým břehem potoka Bušinec v jižní části vsi.

GPS: 50°3'20.938"N, 14°49'18.089"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, vstupní brána a západní průčelí (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od západu (20149)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, průčelí od jihozápadu (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled os severozápadu (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od severu (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od severovýchodu (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, celkový pohled od východu (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, jižní průčelí (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, východní průčelí s apsidami (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled do trojldí (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, průhled do klenby hlavní lodi (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, presbytář (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, románská malba na jižní straně vítězného oblouku (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, románská malba na severní straně vítězného oblouku (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled z jižní boční lodi (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, zdivo na jižní straně hlavní lodi (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní malba na patce sloupu severní lodi (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled na kůr s varhany (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, románský konsegrační kříž (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní okno do sakristie s původním barokním sklem (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled ze sakristie do kostela (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobky v podvěží (2019)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, vnitřek severní věže (s druhotně použitým?) románským obloučkovým vlysem (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvon (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, interiér v roce 1955 (ze sbírek Podlipanského muzea v Českém Brodě)Tismice - Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, plán na přestavbu z roku 1767 (SOA Praha)Tismice - Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, plán na přestavbu z roku 1767 (SOA Praha)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, půdorys (románské zdivo černé)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK