Jedná se o soustavu plavebních kanálů, které nechali vykopat kutnohorští horníci v letech 1568–72 pro rychlejší dopravu dřeva a dřevěného uhlí od Labe ke Kutné Hoře. Autorem projektu byl Kryštof z Gendorfu, majitel Vrchlabí a báňský poradce krále Ferdinanda, a dílo provedli místní stavbaři pod vedením rybníkářského mistra Jakuba Lívy.
Kanál vycházel z labského ramene Černá struha, které se odděluje od Labe na veletovském jezu, vedl loukami kolem Starého Kolína, přes osadu Bašta a dávno zaniklý obecní rybník Sakman, křižoval Klejnárku pod Mladým Hlízovem a končil u dvora Skalka pod Kaňkem. Dopravu dřeva a dřevěného uhlí po kanálu zajišťovaly lodě, tažené z mírně sešikmeného břehu koňmi.
V období třicetileté války, kdy ustalo kuthohorské dolování, byla zastavena i plavební činnost na Šífovce, a již nebyla obnovena.
Dnes se jedná stále o nápadný, až 4 m hluboký umělý zářez, zahloubený do okolního rovného povrchu Polabské nížiny. Kanál je protékaný potůčkem Šífovka,který napájí kromě vývodu meliorací také důlní vody z Kaňku. V současné krajině je to jedna z posledních existujících památek na rozsáhlá vodní díla, jež byla před staletími vystavěná pro potřeby kutnohorských stříbrných dolů. Kolem zachovalého tělesa plavebního kanálu byl v roce 2000 v rámci komplexních pozemkových úprav vysázen zelený pás dřevin od Klejnárky až k železniční trati. Šífovka a přilehlé biotopy se staly součástí územního systému ekologické stability.
Nejlépe patrný úsek Šífovky je při modré turistické značce před Mladým Hlízovem.
GPS: 49°59'58.915"N, 15°17'25.881"E
Volně přístupné