Cesty a památky

Kolínsko » Starý Kolín » kostel sv. Ondřeje

kostel sv. Ondřeje

Starý Kolín, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původně raně gotický kostel, který byl vysvěcený na den sv. Ondřeje roku 1267, což je také první písemná zmínka o jeho existenci. Stavebníkem kostela byl zřejmě český král Přemysl Otakar II., neboť podací právo a patronát ke kostelu měli čeští králové, a to až do roku 1826. Přesnou podobu gotické stavby neznáme (dodnes se z ní dochovalo pouze zdivo věže do výše prvního patra), ale podle popisu Dvorského stavebního úřadu z 18. století se jednalo o drobnou stavbu s krátkou lodí (10 x 7 metrů) zaklenutou dvěma poli křížové klenby, zakončenou hlubokým pětibokým presbytářem, s obdélnou sakristií na severozápadní straně a vysokou věží před západním průčelím. Poslední zmínka ze středověku se týká opravy v roce 1440, není však zřejmé, zda se jednalo o nápravu škod způsobených husity či běžnou opravu. V roce 1662 se kostel vzpomíná v souvislosti s tím, že přestal být farní a připadl pod správu děkanství v Kolíně.

Od roku 1730 plánovala pražská konzistoř barokní přestavbu kostela, autorem prvních návrhů přestavby je architekt Tomáš Haffenecker (dva jeho návrhy jsou uloženy v archivu Pražského hradu, fond Dvorního stavebního úřadu). Jeho první návrh předpokládal barokní věž při jižním bočním průčelí (důvod zamítnutí není znám), druhý návrh předpokládal otočení orientace kostela s presbytářem na západ, využívající zbytků gotické stavby (z důvodu otočení orientace kostela byl návrh zamítnut). Autorem dalšího nerealizovaného návhu, jehož signovaný návrh je uložen v archivu Pražského hradu, fondu Dvorního stavebního úřadu, je Kilián Ignác Diezenhofer. Autora výsledné podoby kostela nakonec ale neznáme. Podle některých stavebních prvků se uvažuje o autorství hradního stavebního písaře Johanna Heinricha Dinebiera. Jelikož se ale na stavbě projevuje mnoho prvků ze zamítnutého Diezenhoferova návrhu, autorství Kiliána Ignáce Diezenhofera tak není zcela vyloučeno. Nepodepsaný návrh na přestavbu kostela byl nakonec schválen konzistoří v roce 1739 a stavba byla v tomto roce i zahájena, dokončena byla zřejmě již v roce 1740 jako ojedinělý příklad nesantiniovské barokní gotiky. V roce 1761 kostel vyhořel a následně byl upraven kolínským stavitelem Josefem Jedličkou, kdy věž získala pro něj typickou barokní báň. Za působení faráře Karla Huška byla v roce 1871 věž zvýšena o druhé pseudogotické patro a nově zastřešena. V roce 1905 proběhla oprava stavby, během níž byl kostel vybaven i dodnes funkční elektroinstalací. Generální obnova kostela byla zahájena v roce 2019 a rozplánována je na několik let. V roce 2020 byla opravena sanktusová vížka a do konce roku 2022 byla provedena rekonstrukce krovů a výměna střešní krytiny za eternitové bezazbestové tašky. V roce 2022 akademická malířka Hana Slavíková restaurovala nástěnný medailonek s vyobrazením sv. Ondřeje nad jižním vchodem do kostela. V roce 2023 bylo provedeno odvlhčení zdiva kostela, při výkopových pracech byly odhaleny pozůstatky (základy) opěráku z přelomu 14. a 15. století.

Kostel je postaven na půdorysu kříže s protáhlou podélnou lodí o délce 25,5 metru (šířka 5,73 metru) a kratší příčnou lodí o délce 20 metrů (šířka 4 metry). Obě ramena lodí jsou po stranách středového čtvercového prostoru křížení uzavřena polygonálně, v prodloužení podélné lodi je presbytář rovněž polygonálně uzavřený. Před západním průčelím se zdvihá vysoká hranolová věž o délce strany 7,2 metru, která je do výše patra pozůstatkem původního gotického kostela. Mezi severním chórem příčné lodi a delším ramenem podélné lodi je sakristie s oratoří v patře. Stěny kostela jsou hladké s nárožními lizénami, okna jsou hrotitá bez kružeb.

Podélná loď je sklenuta dvěma poli křížové klenby, jejíž žebra spočívají na nástěnných pilastrech a křižují se v hladkých svornících. Prostor nad křížením lodí je sklenut kupolí, oba chóry příčné lodi a presbytář jsou sklenuty šestidílnou paprsčitou klenbou s žebry, podveží je sklenuto plackou a sakristie valeně s lunetami. Na kupoli nad křížením je freska Apoteózy sv. Ondřeje – lehká iluzivní malba z poloviny 18. století (bohužel nekvalitně přemalována roku 1859). Vnitřek kostela vymaloval v roce 1905 Jan Vysekal z Kutné Hory. V presbytáři je zděný barokní sanktuář* s bohatě prohýbanou menzou, římsou a štítem ve štuku.

Zařízení kostela je pseudogotické z roku 1905, dodané dílnou Petra Buška ze Sychrova, vnitřní výmalbu provedl v témže roce Jan Vysekal. Z obrazů* vyniká sv. Jan Nepomucký zpovídající královnu Žofii od Josefa Tulky z roku 1879 a sv. Václav od Josefa Vojtěcha Hellicha z roku 1870. Velký barokní krucifix nad křtitelnicí pochází z doby kolem roku 1730. Nad vchodem do sakristie je umístěna deska o velikosti 60×120 cm z roku 1740 s latinským memoriálním nápisem o přestavbě kostela, obnovená roku 1859 a znovu 1905 Janem Vysekalem: VNI DEO TRINO EXCELSO ET DIVO AND REAE APOSTOLO EXI VIT SACRATA HAEC AEDES SUB SUMMO PONTIFICE BENEDICTO (X)IV ROMANUS. JMP(ERATOR) CAROLO REGE BOEM(IAE) ET HUNG(ARIE) PATRONO REGIAE BOEMAE CAMERAE PRAESIDENTE F(RANCISCO) LEOPOLDO S(ACRI) R(OMANI). COMITE DE STERNBERG A PRIORI FABRICA POST 440. AN ITERATO FUNDAMENTAIITE REAEDIFICATA (český překlad: Ke cti Boha trojjediného a sv. Ondřeje, byla tato svatyně za časů papeže Benedikta XIV, císaře Karla VI., krále českého a uherského jako patrona, za Františka Leopolda hraběte ze Šternberka jako prezidenta královské komory, když od prvotní stavby uplynulo přes 440 let, od základu nově přestavěna), pod deskou je přidán nápis o její opravě: JOH(ANN) WYSEKAL A(NNO) D(OMINI) 1905. Na kruchtě jsou pseudogotické varhany z roku 1904 z dílny Jana Tučka. Ve věži původně visely tři zvony ulité po požáru v roce 1779 Janem Jiřím Kühnerem, dochoval se po rekvizici v roce 1916 pouze jeden, vážící 250 kg s průměrem 70 cm, opatřený pouze nápisem: IOHAN GEORG KÜHNER GOSS MICH IN PRAG ANNO 1779. V sanktusové vížce visí 7 kg vážící zvonek s letopočtem 1762, ulitý jako náhrada za zvony zničené při požáru v roce 1761.

Prohlídku areálu kostela sv. Ondřeje je možno si objednat na e-mailové adrese Starokolínského okrašlovacího spolku sos@starykolin.cz.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Ondřeje byl spolu s ohradní zdí, výklenkovými kapličkami a márnicí zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR 3. května 1958 pod číslem 40130/2–853.