1. poklad zlatých keltských mincí*** (doba laténská)
V listopadu 1932 došlo v severní části obce na břehu Klejnárky za stodolou domu čp. 67 v hloubce asi 1,5 metru k hromadnému nálezu zlatých mincí z 2. – 1. stol. př. n. l. uložených původně do dvou váčků z organického materiálu, sepnutých pomocí dvou bronzových kroužků. Do Národního muzea bylo v roce 1968 předáno 197 statérů a 107 třetinek statérů výhradně mušlovitého typu o celkové hmotnosti 1,7 kg ryzího zlata. K výrobě mincí byla použita řada různých razidel, přesto se nepodařil zjistit původ mincí ani důvod jejich ukrytí, ani následný průzkum lokality v 80. letech 20. století nepřinesl žádné výsledky. Nález získal nejprve do svého držení archeolog MUDr. František Dvořák a v roce 1968 jej od jeho dědiců odkoupilo Národní muzeum v Praze, kde je poklad uložen pod č. 45/1968, jedná se o největší do současnosti dochovaný poklad keltských mincí v Čechách.
Na území obce byl dále odkryt hrob bohaté keltské ženy se třemi sponami, dvěma náramky na levé ruce, opaskovým řetězem a dvěma nezbytnými nánožníky; hrob je rekonstruován v kolínském muzeu. Dále zde byl nalezen rotační žernov ze 2. – 1. stol. př. n. l. z čediče z Porýní (dopraven ze vzdálenosti přes 500 km), dvě železná rádla, srp a bronzová závěska ze stejné doby.
2. poklad římských mincí (doba římská)
V roce 1917 byl v poloze V Borcích objeven velký poklad římských mincí. V hliněné nádobě bylo 142 stříbrných a bronzových ražeb a tři zlomky denárů. Nejstarší mincí je denár M. Sergia Sila (99 – 94 př. n. l) a nejmladší je bronzová mince císaře Honoria (393 – 424 n. l.). Tento poklad byl zakopán pravděpodobně v neklidné době první poloviny 5. století.
3. raně slovanské sídliště
V roce 1940 odkryl František Dvořák při výzkumu lužického pohřebiště na blíže neurčeném místě v katastru Starého Kolína několik sídlištních slovanských objektů s časně slovanskou keramikou z 2. poloviny 6. století. Tyto nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu v Kolíně.
Nemeškalová-Jiroudková Z.: Keltský poklad ze Starého Kolína. Vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha 1998.
Nálezy byly učiněny na katastru obce.
GPS: 50°0'35.670"N, 15°17'36.440"E