Cesty a památky

Kolínsko » Skramníky » kostel Stětí sv. Jana Křtitele

kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Skramníky, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Stavebníkem dnešního kostela, poprvé písemně doloženého jako farní v roce 1352 (farář Tomášek), byl nejspíše Sázavský klášter, jemuž vesnice náležela již v období raného středověku. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že ve vsi existovala i starší svatyně, jejíž založení se dle místní tradice klade do roku 1056. Tuto hypotézu by mohla podporovat románská konzola z červeného pískovce, na které je zobrazena hlava s vypouklýma očima a náhrobek na hřbitově, pro který byla využita románská hlavice, obě památky pocházejí z počátku 12. století. Bližší informace o této stavbě však nejsou známy.

Nově postavený gotický kostel z 1. poloviny 14. století se skládal z krátkého polygonálního presbytáře a plochostropé lodi obdélného půdorysu, k jejíž severní stěně byla přistavěna sakristie, přecházející v horní části do bedněné konstrukce zvonice, zaniklé během rekonstrukce kostela na počátku 20. století.V letech 1421 - 1622 sloužil kostel jako utrakvistická svatyně. Během této doby byl na počátku 16. století přestavěn. Další úpravy, dle datovaného portálu do věže, proběhly v roce 1696. V období po třicetileté válce se kostel stal střediskem duchovní správy pro velkou část Českobrodska, zejména v době působení faráře Jana Fridricha Ambrosia († 1707) a Floriána Josefa Mikulovského († 1746), za kterého vznikla tradice pečení Božích milostí (na Velikonoční pondělí), která se odsud rozšířila do celého Rakousko-Uherska. V letech 1906-07 byla uskutečněna již zmíněná novogotická přestavba kostela do současné podoby podle návrhu architekta Gabriela z Prahy. Během přestavby byly bohužel nenávratně zničeny některé autentické detaily jako gotická vazba krovu nebo původní podoba západního průčelí lodi. V roce 1930 byl kostel opraven a byla do něho zavedena elektrika, v letech 1971-72 bylo obnoveno podsebití věže.

Jednolodní obdélný kostel s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží po severní straně. Věž je v přízemí zděná, v patře bedněná a krytá jehlancovou střechou. Na jižní straně lodi se dochoval vstupní gotický portál, nerovnost západního průčelí nejspíše dokazuje existenci zaniklé západní předsíně nebo věže. V západním průčelí je novogotický vstupní portál z roku 1906 se dvěma soudobými sochami andělů po stranách.

Presbytář je sklenut jedním polem paprsčité žebrové klenby na jehlancové konzoly, původně vybíhající do dlouhých útvarů polygonálního profilu. V lodi je dřevěný kazetový strop s malbami z počátku 20. století a barokní zděná kruchta z roku 1696. Původní sakristie v přízemí věže je kryta trámovým stropem. Nad vítězným obloukem je velký nástěnný obraz Poslední večeře Krista z konce 19. století, inspirovaný obrazem od Leonarda da Vinciho, nesený dvěma anděly.

Zařízení i vybavení kostela je převážně barokní. Hlavní oltář* je rokokový z roku 1752 a určený byl původně pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích. Dle poslední vůle své matky Veroniky Pečené ho nechal zhotovit tuklatský farář P. František Pečený,v roce 1756 byl ale zakoupen pro kostel ve Skramníkách. Doplněn je obrazem Stětí sv. Jana Křtitele od Láďi Nováka ze Žher z roku 1917 a ukončen nástavcem se sousoším Nesvětěší Trojice. Z roku 1756 pochází boční oltář sv. Jana Nepomuckého s dnes odcizenou bohatou plastickou výzdbobou i oltářním obrazem na epištolní straně a bohatě řezbářky zpracovaná kazatelna na evangelijní straně. Z obrazů vyniká obraz* Sedmibolestné Panny Marie z roku 1759 v rokokovém rámu a na protější stěně ve steujném rámu obraz Krista korunovaného trním (Ecce Homo) od Adolfa Liebschera z roku 1887 a obraz Příbuzenstvo Páně z 2. poloviny 17. století. Cínová křtitelnice* (vysoká 68 cm) zřejmě z roku 1704 (1677?) ještě vychází ze základního typu renesančních křtitelnic ve tvaru obráceného zvonu, opatřená zoomorfními nohy s maskarony, zhotovena byla v blíže neurčené pražské dílně. Na severní stěně je pozůstatek oltáře Panny Marie z roku 1854, z něhož se dochovala pouze soška Panny Marie. V interiéru kostela jsou druhotně zazděny dva renesanční náhrobníky:

ve východní stěně presbytáře (za oltářem) velmi poškozený náhrobník z bílého mramoru z roku 1577 se zbytky postavy s rukama zkříženýma na prsou a zbytkem českého nápisu gotickou minuskulí, který obíhá okolo: LETHA PANIE [---]77 W [---] MP[---] ZIWOT [---].
v jižní vnitřní zdi lodi figurální náhrobník* rytíře Viléma Blanického z Blanice († 5. 11. 1584) z červeného mramoru, v jeho dolní čási je mužská postava v brnění s okružím a rukama složenýma na prsou, v levé dolní části doplněná reliéfem kolčí přilby a meče a v pravé dolní části erb Blanických z Blanice (devět kulí), v horní části s českým nápisem: LETA PANIE MDLXXXIIII W PONDIELI PO WSSECH SWATYCH VMRZEL VROZENY WLADYKA PAN WYLIM BLANICKY Z BLANICE A NA CERHYNKACH GIZ POSLEDNI Z TOHO RODU A TVTO GEST POCHOWAN S MECZEM Y S PECETI GEHO.

Na kruchtě jsou varhany, původně z roku 1780 od Pavla Františka Horáka, z kterých se dochovala pouze skříň, a v ní stroj z roku 1908 od pražské varhanářské dílny Josef Rejna & Josef Černý. Ve věži kostela jsou zavěšeny dva zvony:

Menší zvon (výška 88 cm, průměr 115 cm) je z roku 1503 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory, na plášti je reliéf sv. Jana Křtitele a Panny Marie a latinský nápis gotickou minuskulou: ANNO DOMINI MILESIMO V III HEC CAMPANA FVSA EST AD HONOREM DEI OMNIPOTENTATIS ET BEATE MARIE VIRGINIS AC SANCTI IOHANNIS BABTISTE PER MAGISTRVM ANDREAM DICTVM PTAZCEK IN MONTUBVS EVTNIS. EN EGO CAMPANA AVMQVAM PRONVCIO VANA IGNEM BELLVM FESTVM VELFVNVS ONESTVM ETSIC EST FINIS AMEN (česky: Léta Páně 1503 slit tento zvon ke cti a chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Marie Panny, též svatého Jana Křtitele, skrze mistra Ondřeje Ptáčka, na Horách Kutných. Hle já zvon nikdy nehlásám marnost; oheň, válku, slavnost či pohřeb počestný a tak je konec. Amen).
Větší zvon* (výška 102 cm, průměr 125 cm) je z roku 1585 od pražského zvonaře Brikrího z Cimperku , plášť je vyzdoben jemnými reliéfy: nahoře krásně modelovaný figurální pás s houslistou, ženskými postavami a zvířaty, pod tím ornamentální pás, vpředu je reliéf kříže, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty opatřený kombinovaně latinským a českým nápisem: INRI / KRYSTVS VMRZEL ZA HRZYCHY NASSE WSTAL Z MRTWYCH PRO WOSPRAWEDLNIENI NASSE / BRICCIUS AERIS FUNDITOR A STANNIMONTE / LETA 1584 /* WSSICKNI KRALOWSTWI BOZIHO TAKE SPRAWEDLNOSTI GEGO MAME SPILNOSTI HLEDATI CHCEMELI SPASENI BYTI. K TOMV SLOWO BOZI CZISTE WEDE NAS PO CZESTIE GISTE. ALE KDOZ HLEDA GINEHO ROZCESTI ZAVEDOU GEHO. PROTOZ NAKLADEM POBOZNICH SSKRAMNICZKE FFARY OSADNICH KDYZ KNIEZ FRYDRYCH BOHDANECZKI KAZATEL EWANGELITSKY TEHDAZ BYL W SSKRAMNIKU FARARZ SLIL TENTO ZVON BRYKCY ZWONARZ Z CYNPERKA MIESSTIENIN PRAZSKY OBYWATEL NOWOMIESTSKY. ABY K VEZENI PRAWEMU NABOZENSTWI KRZSTIANSKEMU LYDE BYLI POWOLANI SKRZ TEHO YWONU ZWONIENI / IAROSLAW SMIRZYCKY Z SMIRZYC NA KOSTELCY NAD CZERNYMI LESY A KLVCZOWIE ET CETERA / KATERZYNA SMIRZYCKA Z HAZMBVRKV ET CETERA. Následuje reliéf hroznu vína a dělený znak Smiřických a Zajíců z Hazmburka (sviní hlava a běžící zajíc). Zvon byl v roce 1942 zrekvírován a odvezen do Prahy, po válce se naštěstí vrátil zpět.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají druhou a čtvrtou sobotu v měsíci od 16:00 hodin v období platnosti středoevropského času (zimního) času a od 18:00 hodin v období středoevropského letního času.

Prohlášení za památku

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl spolu s areálem fary, ohradní zdí s bránou a márnicí zapsán 3. 5. 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17333/2-850.