CESTYAPAMATKY.CZ

Původně gotický kostel, poprvé připomínaný v pol. 14. století, byl renesančně přestavěn v letech 1614 – 1618 nákladem Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic. K drobným úpravám docházelo však již i dříve, což dokládá dochovaná kamenná kazatelna z roku 1574. Během renesanční přestavby byla upravena hranolová věž a vybudována hudební kruchta, nesená dvojicí půlkruhových arkád. Dnešní podobu kostela určila až raně barokní přestavba v rozmezí let 1688 – 1715, kterou inicioval zdejší farář Jakub Pečený. Patronem kostela byl v té době majitel škvoreckého panství, kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Věž byla upravena po roce 1735, kdy ji poničila vichřice, nové cibulové zastřešení provedl Vít Komárek.

Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a postranními přístavky v šířce lodi a se západní hranolovou věží, krytou cibulovou bání s osmibokou lucernou. Vnějšek kostela je členěn vpadlými poli a nároží věže pilastry. Boční průčelí kostela jsou trojosá, s široce půlkruhově uzavřenými okny a plochými lizénovými rámci. Všechny fasády obíhá bohatě profilovaná korunní římsa, nad níž vystupuje valbová střecha.

Presbytář je sklenut křížovou klenbou na pasech, které spočívají na odstíněných pilastrech s římsovými hlavicemi. Po stranách se presbytář otevírá do dvou úzkých bočních prostor, obsahujících dvojici oratoří, pod nimiž se v úrovni přízemí nacházejí sakristie a postranní kaple. V lodi se dochovala renesanční kruchta z doby po roce 1614 se čtyřmi nápisovými deskami na poprsnici, sklenutá dvěma poli křížové hřebínkové klenby.

Většina zařízení** kostela je raně barokní, z doby po přestavbě v roce 1682. Ze starší stavby se dochovala kamenná hranolová renesanční kazatelna z roku 1574, ozdobená plastickými růžicemi. Z roku 1574 také pochází cínová křtitelnice, opatřená později barokním víkem.

Z původního kostela se dochovala podstatná část zdiva obdélné lodi se štíhlou hranolovou věží, barokní přestavba se týkala především radikální úpravy východních partií kostela (presbytáře). Ve věži se dochovala malá gotická okénka.

Kolem kostela je hřbitovní zeď s barokní bránou s pilastry a volutovým štítem z počátku 18. století.

Raně barokní přestavba kostela v Rostoklatech plně reprezentuje typ kostelních staveb s šířkově rozvinutým trojdílným presbytářem, které na konci 17. století vznikaly na lichtenštejnských panstvích Škvorec a Kostelec nad Černými lesy (nejbližší příklady viz Tuklaty a Přistoupim). Kostel v Rostoklatech se od nich odlišuje tím, že při přestavbě byly plně respektovány půdorysné osnovy staršího gotického kostela, z něhož byly zachovány podstatné části zdiva.

Od roku 2008 je majitelem kostela obec, která v roce 2009 získala z programů Evropské unie dotaci na 1. fázi rekonstrukce (kompletní oprava vnějšího pláště věže a kopule, krovu lodě kostela a nové zastřešení). Opravu provedla společnost Gema Art Group a.s. Praha a dokončila ji v červnu 2010. Obec rovněž pořádá benefiční akce a přispět lze do sbírky na kostel; bližší informace naleznete na internetových stránkách obce.

Kostel sv. Martina je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 42142/2–848.