Původně gotický kostel, poprvé doložený jako farní v roce 1352, značně zpustnul v období třicetileté války, kdy byla ves opakovaně vydrancována vojáky. Brzy po roce 1673 byl proto z iniciativy Ludmily Františky z Lobkovic opraven a rozšířen. Další rozšíření lodi a přístavba nové věže pochází z pozdně barokní úpravy, provedené kolem roku 1770 zřejmě kolínským stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou nebo jeho mladším synem Janem Antonínem Jedličkou nákladem hraběnky Marie Karolíny Khevenhüllerové. V roce 1809 byl doplněn sanktusník a v letech 1897–98 byl kostel znovu celý upravován včetně doplnění hodinového stroje na věži. V roce 1992 byla provedena celková historická obnovafasád kostela včetně opětovného zprovoznění věžních hodin.
Jednolodní obdélný kostel s pětiboce zakončeným presbytářem a věží s cibulovou bání v západním průčelí. Stěny lodě jsou členěny čtyřmi symetricky umístěnými okny s půlkruhovými záklenky, presbytář třemi nestejně vysokými okny. Kolem celého obvodu lodi probíhá jednoduše profilovaná římsa.
Presbytář, který je sklenut raně barokní valenou klenbou s lunetami, a plochostropá loď, jsou vyzdobeny štuky (oblé pásky vrcholící stylizovanou lilií a štukový rámec kruhového tvaru) z doby po roce 1673. Loď s presbytářem spojuje půlkruhový vítězný oblouk. Ve východní stěně presbytáře je zazděné gotické okno a v severní stěně presbytáře se dochoval gotický sedlový portálek do sakristie z doby kolem roku 1500. Na východní stěně presbytáře se dochovala malba červenou barvou z 3. čtvrtiny 17. století (zobrazuje dvě oblečené osoby - ženu se zdůrazněnými vnadami a katolického kněze s biretem (Kvadrátkem), dále české i latinské citáty - český částečně čitelný nápis říká: Buoch wssemohúczi odwiecznosti czas[.] //nez swú sprawedlnost [...] // prze kteraz zustawa nawieky).
Zařízení je většinou z konce 19. století, s výjimkou obrazu s motivem zavraždění sv. Václava a dalších dvou obrázků na predele hlavního oltáře, které pocházejí z doby po roce 1770 a jejich autorem je pravděpodobně Václav Prokop Kramolín nebo některý z jeho bratrů, a rokokové dřevěné křtitelnice. Křížová cesta v lodi pochází z roku 1804. Na kruchtě jsou varhany z roku 1900 od kutnohorského varhanáře Antonína Mölzera st., v roce 1914 byl nástroj opraven jeho synem Antonínem Mölzerem ml. Ve věži visí dva zvony; starší z let 1490-1510 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory vážící 490 kg s průměrem 94 cm, opatřený latinským nápisem gotickou miniskulí: EGO CAMPANA NVNCVAM PRO NUNCIOVANA PER MAGISTVM ANDREA PTAC(E)K O REX GLORIE CRISTE VENI NOBIS CVM PACE.N a druhý z roku 1755 od pražského zvonaře Jana Jiřího Kühnera, ozdobený květinovým motivem, reliéfem Immaculaty a německým nápisem, který probíhá okolo čepce mezi linkami: IOHANN GEORG KÜHNER GOSS MICH IN PRAG 1755.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín. Bohoslužby se konají pouze 4. neděli v měsíci v 8:30 hodin, do odvolání se však nekonají vůbec.
Kostel sv. Václava je spolu se sousoším Apoteózy sv. Jana Nepomuckého a farou zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 27155/2–844.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 81 a 256. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.
Kostel sv. Václava stojí v centru obce.
GPS: 49°58'42.330"N, 15°9'31.460"E
Přístupné po dohodě