Cesty a památky
hrad Oldříš
Předhradí, Hrady a opevnění, Hrady
Hrad Oldříš patří spolu s Kouřimí k nejstarším hradům v Čechách. Byl založen knížetem Boleslavem II. po pádu Libice v roce 995 jako centrum nově vzniklé Oldříšské župy, která byla prvním údělem budoucího knížete Oldřicha, což dokládá pozdější tzv. Český letopis Jindřicha z Heimburka. Hrad, který byl po mladém knížeti pojmenován, převzal správní úlohu zaniklé Libice. V podhradí se brzy začali usazovat členové knížecí družiny, takže v období vlády knížete Oldřicha (1012–34) zde bylo poměrně rušno. V písemných pramenech je hrad ale doložen pouze jednou, a to v roce 1117, kdy na něm polské vojsko neúspěšně obléhalo knížete Vladislava I. Hrad zanikl po roce 1140 za vlády krále Vladislava II., kolem roku 1173 se uvádí jako pustý (v kronice tak řečeného Dalimila je zmínka o zpustlém kostele v Oldříši k roku 1175). Správní funkci Oldříše převzal po jeho zániku v té době již existující hrad Havraň na říčce Mrlině (asi 15 km severně), který se stal na dalších 100 let centrem Havraňské župy, zahrnující celé střední Polabí.
Rozloha hradu byla o něco menší než u nedaleké Libice a činila 8 ha. Jednalo se o tzv. blatný hrad, chráněný labskými rameny, kolem kterých byly navršeny mohutné valy z hlíny a kamení, zakončené dubovou palisádou. Stavby uvnitř hradu byly většinou ze dřeva na kamenné podezdívce, pouze hradní kostel sv. Jana Křtitele a knížecí palác byly kamenné. Podobu hradu bohužel nelze nijak rekonstruovat, protože vlivem staletých labských záplav, následné těžbě písku od 19. století a nakonec i regulačních úprav řeky ve 20. letech 20. století, zanikly i poslední jeho zbytky. Pozůstatky valů v prostoru bývalé pískovny u obce Předhradí jsou ještě popisovány v roce 1846, v prostoru hradu ale nebyl dosud proveden žádný archeologický výzkum. Za zcela unikátní lze označit náhodný objev z roku 1901, kdy při přestavbě domu čp. 15 v Pňově byly v jeho základech nalezeny části výzdoby raně románského tympanonu**** hradního kostela sv. Jana Křtitele z přelomu 11. a 12. století. Jedná se o pískovcové sochy Krista s výškou 80 cm a sv. Jana Křtitele a sv. Petra (?) s ratolestmi o výšce 90 cm. Tyto fragmenty jsou nejstaršími dosud v Čechách nalezenými figurálními plastikami a jsou tedy jedním z nejcennějších exponátů ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie se nachází v Polabském muzeu v Poděbradech.
V sousedství zaniklého hradu byla na začátku 14. století založena ves Předhradí, kde později s využitím opevnění zaniklého hradu vznikla tvrz Kuneše z Olbramovic a v severozápadní části hradiště tvrz zemanů z Dobřeně v sousedním Pňově.
Fotogalerie
Zdroj informací
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 220 a 269. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA
Mapa
Poloha
Zbytky po hradu Oldříš nelze v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály jsou ve sbírkách Národního muzea v Praze.
GPS: 50°5'29.140"N, 15°9'23.725"E
Přístupnost
Volně přístupné
