Cesty a památky
kostel sv. Jakuba Většího
Ovčáry, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní
Kostel je poprvé připomínán jako farní v roce 1352, v 15. století byl rozšířen a přestavěn; loď tehdy měřila 14 metrů, po severní straně byla sakristie a na východní straně pětiboký presbytář. Opravy pokračovaly i v pozdějších dobách, což dokládá dochovaný kámen s letopočtem 1514 (v některé literatuře se letopočet mylně interpretuje jako 1114). V letech 1841-43 byl kostel klasicistně přestavěn podle návrhu, který vypracoval krajský architekt Florián Müller z Kouřimi. Loď byla v rámci této přestavby prodloužena směrem k západu přibližně o třetinu a v získaném prostoru byla zřízena hudební kruchta a konstrukce pro osovou věž se schodištěm a kaplí po stranách. Nová věž vyrůstala z klasicistního průčelí tvořeného dvojicí pilastrů, vynášejícími trojúhelný štít. Nad pravoúhlým vstupem bylo umístěno termální okno, které se opakovalo ve spodním patře věže. Zvonové patro bylo otevřeno půlkruhovými okny opět rámovanými dvojicí pilastrů. Úpravy se dotkly okenních otvorů v lodi, které byly rozšířeny. Kostel v té době vypadal přibližně jako kostel sv. Jana Nepomuckého v nedalekých Ohařích, který projektoval stejný architekt. V průběhu června roku 1906 však bylo pro havarijní stav stavby přikročeno k demolici a ihned bylo přikročeno ke stavbě kostela nového. Ten byl postaven v letech 1906-08 kolínským stavitelem Janem Sklenářem snad podle projektu stavebního rady Matyáše Krcha (?). Dokončený kostel byl slavnostně vysvěcen 6. dubna 1909.
Dnešní monumentální stavbu v pseudogotickém stylu, vykazujícím inspiraci v prvcích pozdní gotiky, tvoří obdélná loď, která je na východě ukončena nižším pětibokým presbytářem, členěným odstupňovanými opěráky. Na jižní straně je k presbytáři připojena čtvercová sakristie a k jižní straně lodi přilehá vysoká hranolová věž zakončená jehlancovou střechou. Fasády jsou členěny jednoduchými lizénovými rámy, všechna okna jsou ukončena lomenými záklenky. Západní průčelí je opatřeno osovým kruhovým oknem rámovaným prázdnými nikami. Měděná markýza kryjící hlavní vstup vykazuje stylově odlišné secesní tvarosloví.
Interiér je výrazně eklekticky pojatý, nepříliš harmonicky však působí v jeho výzdobě propojení pseudorománských a gotizujících prvků. Presbytář je sklenut pseudogotickou křížovou žebrovou klenbou, loď je zaklopena romantizujícím trámovým stropem. Z původní stavby ze 14. století se dochoval gotický portál z presbytáře do sakristie a v něm pozdně gotické kované dveře*. Interiér kostela byl vymalován v roce 1922 z nadace rodiny Richterovy z Býchor, což dokládá nápis na jižní straně presbytáře. Po stranách vítězného oblouku se nacházejí velké medailony s vyobrazením sv. Václava a sv. Ludmily. Na severním sloupu, podpírajícím hudební kruchtu, je secesní pamětní deska vojína padlého v 1. světové válce Václava Bydžovského; jeho jméno je uvedeno i na památníku padlým před kostelem.
Zařízení kostela je pseudogotické z let 1891–92, na hlavním oltáři z roku 1892 se dochoval původní barokní oltářní obraz* sv. Jakuba při kázání lidu španělskému, vynikající práce Škrétovy školy ze 60. let 17. století, obraz je opatřen nápisem o datu opravy Franz. Mayer Pinxit in Presnitz 1769. Po stranách hlavního oltáře jsou sochy sv. Víta a sv. Václava. Na bočních oltářích sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny jsou obrazy od Václava Vysekala z Kutné Hory. Autory sochařské výzdoby (při jižní stěně lodi je Panna Marie, sv. Ludmila a sv. Terezie, při severní stěně lodi Ježíš Kristus, sv. Václav a sv. Jan Nepomucký) jsou kutnohorští sochaři František Charvát a Bohumil Bek. Po stranách hlavního oltáře v presbytáři jsou na stěně dvě vynikající secesní sochy* z počátku 20. století, představující anděly hrající na loutnu a housle. Na jižní straně presbytáře je kříž s realisticky provedenou sochou ukřižovaného Krista z roku 1930 od tehdejšího faráře Adolfa Lenze. Všech 11 oken v kostele je osazeno cennými vitrážemi* z let 1908-35 (od roku 2010 čeká 5 renovovaných vitráží, uložených v podkruchtí, na opětovné osazení v presbytáři, rozetu v západním průčelí a jedno velké okno na kruchtu). Na severní stěně je Lurdská kaple z roku 1910 se sochou Panny Marie od řezbáře Bohumila Beka z Kutné Hory. Křišťálový lustr pochází z původního kostela, pro který byl pořízen v roce 1857. Velkolepé varhany vyrobil v letech 1909–10 varhanář Antonín Mölzer st. z Kutné Hory a opatřil je nápisem: „Takový nástroj v tak zapadlé vesnici jako jsou Ovčáry se nikde nenajde“. Z původního vybavení se dochoval stříbrný kalich s letopočtem 1524 (dnes vystavený v pokladnici ve zvonici u chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně), křtitelnice z roku 1767 a cínové lavabo z roku 1769.
Z původní sestavy čtyř zvonů se po rekvizici v roce 1917 dochoval ve zvonovém patře věže renesanční zvon Jakub* z roku 1524. Má průměr 1,20 m, výšku 0,90 m a váhu 1000 kg, na zadní straně je vyzdoben reliéfy sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana Evangelisty, na přední straně je medailon se sv. Jiřím a nad ním erb Jana Habartického z Habartic (ve štítě šikmé břevno odprava dolů, nad ním okřídlená přilba), správce kolínského panství v letech 1599-1603. Kolem koruny je český nápis: TENTO ZWON UDIELAN GEST DO WOWZAR K SVATEMU JAKUBU ZA STARSICH JANA TOBIASSE, JIRY RYCHTARZE, MIEKOTY. Ve věži dále visí menší zvony Petr a Jan z roku 2002 od zvonařství Rudolfa Pernera v Pasově.
V ohradní zdi bývalého hřbitova se dochovaly kamenné detaily původní gotické stavby (žebra, hladké svorníky ze sakristie, ostění atd.); mezi nejzajímavější patří konzolka s bezvousou lidskou tváří a svorník s pětilistou růží (pravděpodobně mariánský symbol – Maria, růže nebeská, neboť souvislost Rožmberky, kteří v letech 1344 – 1412 vlastnili hrad v nedalekém Hradištku II není nijak prokázána).
Dnes filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze v čtvrtou sobotu v měsících květen - říjen včetně od 15:00 hodin.
Prohlášení za památku
Kostel sv. Jakuba Většího byl v roce 1963 zapsán spolu s ohradní zdí a hrobkou rytíře Horského do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30023/2–829.
Fotogalerie
Zdroj informací
Klouda V.: Ovčáry 950 let, vydal MNV OVčáry, vytiskly Obchodní tiskárny Kolín. 1971.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 66. Praha 2001.
Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.
Mapa
Poloha
Kostel stojí na horní (severní) straně svažité návsi.
GPS: 50°3'49.530"N, 15°14'22.740"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
