CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Kostel stojí na mírně vyvýšeném místě nad středem obce, jeho vysoká věž je dominantou okolí,
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Lošany - hromadný hrob vojáků z bitvy u Kolína (0,0 km)
Lošany - Lošanské jasany (0,1 km)
Lošany - kontribuční sýpka (0,1 km)
Lošany - centrální hřbitovní kiříž (0,1 km)
Lošany - kapličky na návsi (0,2 km)
Lošany - pomník generálmajora Josefa Mašína (0,3 km)
Lošany – kostel sv. Jiří
Další fotografie:
Původní gotický farní kostel je připomínán již v roce 1355, kdy je písemně doložena místní fara a kněz Rudger. V roce 1765 byla přistavěna, zřejmě kolínským stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou, nová loď a původní kostel byl přeměněn na sakristii. Nová loď byla kryta trámovým stropem zdobeným malbou (polověnce z květin, listů a plodů). Při jižní straně kostela stála volně zvonice, která byla v dolní části zděná a v patře bedněná. V roce 1843 byla ke kostelu přistavěna věž a zvonice byla zbořena. Jelikož kostel v nadcházejícím období chátral, bylo v roce 1894 rozhodnuto o stavbě nového chrámu. Bourání starého kostela bylo zahájeno po mši 17. června 1894 a 23. září téhož roku byl již položen základní kámen nové stavby, která byla dokončena v prosinci 1895. Kostel byl postaven v pseudogotickém slohu podle plánů Ing. Ludvíka Láblera. Novostavba byla zasvěcena sv. Jiří dne 16. července 1896 panem biskupem Kalousem.
Jednolodní, obdélný kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně a vysokou hranolovou věží před západním průčelím.
Presbytář i loď jsou sklenuty pseudogotickou křížovou klenbou, na bočních stěnách presbytáře jsou vymalovány postavy světců sv. Ludmily, Václava, Vojtěcha a Prokopa od kutnohorského malíře Ignáce Vysekala. Ostatní malby na stěnách lodi byly zabíleny. Z původní gotické nebo barokní stavby se nedochovaly žádné stavební prvky.
Většina zařízení kostela je současná se stavbou. Oltáře vyhotovil řezbář Černý z Kutné Hory, sochařskou výzdobou (sv. Jiří pod baldachýnem na hlavním oltáři a sv. Josef a Panna Maria Lurdská na bočních oltářích) je doplnil řezbář Zdeněk Vojtíšek z Prahy. Křížová cesta je od řezbáře Vojtěcha Šedivého z Kutné Hory. Z původního vybavení kostela se dochoval kalich ze 16. století a sluncová monstrance z roku 1716, upravená v roce 1745 (oba v depozitáři), ve věži jsou zavěšeny tři původní zvony: nejstarší je z roku 1580 od kutnohorského zvonaře Ondřeje Kotka (průměr 0,66 m. s český nápisem TENTO ZWON VDIELAN GEST ZA M(ne) RICHTARZE G(ANA) LOSSANSKIHO A G(ANA) D'EDA V WONDRZEGE KOTKA ZWONA-RZE), největší zvon pochází z roku 1709 (průměr 0,78 m. s nápisem LETHA P. 1709 SLIT GEST KE CZTI A SLAWIE P. BOHA WSEMOHAVCZIHO NAKLADEM ZADVSI CHRAM V PANIE S GIRZE WE WSI LOSANECH), nejmenší zvon byl ulit v roce 1868 a nese nápis ZVON SV. PETRA A PAVLA V ROCE 1798 ZCIZENY BYL 1868 NOVĚ ZŘÍZEN ZA PARTRONA OBCE KUTNÉ HORY A FARÁŘE P. JOSEFA POLÁKA. ULIT V SLÉVÁRNĚ DCERY KARLA BELLMANNA, ANNY, ROKU 1868 V PRAZE.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze druhou sobotu v měsíci od 16:00 hodin.
Přestože kostel sv. Jiří není starou stavbou, jeho stav je velmi neuspokojivý. Jistě k tomu přispívá i skutečnost, že není dosud zapsán (v roce 2008) mezi nemovité kulturní památky. Naposledy věž kostela a střechy silně poničil orkán Kiril v roce 2007.
**Jedlička František Tomáš (18. 12. 1733 Kolín – † 31. 3. 1800 Heřmanův Městec), významný regionální barokní stavitel. Ve své práci byl ovlivněn zejména rakouskou pozdně barokní architekturou a mezi jeho významná díla mimo Kolínsko patří kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci a již zaniklá barokní radnice v Pardubicích.
Presbytář (presbyterium, česky kněžiště nebo chór) – část prostoru kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím, a kde se nachází hlavní oltář a pulpity na čtení Písma. Zde kněz (lat. presbyter) koná bohoslužby, původně z vyvýšené kazatelny a po II. vatikánském koncilu od obětního stolu. Od chrámové lodi bývá zpravidla presbytář oddělen triumfálním obloukem a obvykle (především ve středověku byla tato podmínka poměrně závazná) je orientován na východ.
Sv. Jiří je římský voják pocházející z Kapadokie v Anatolii (dnešní Turecko), kde se narodil v křesťanské rodině kolem roku 270 n. l. Mladý Jiří vstoupil po vzoru otce do armády brzy po dosažení dospělosti, po svých dvacetinách obdržel titul Tribuna a následně se stal rytířem. V roce 303 se stal osobním strážcem římského císaře Diokleciána, který ho však po přiznání se ke křesťanství nechal mučit a poté 23. dubna 303 nařídil popravu stětím hlavy. Jeho tělo bylo převezeno do Lýdie, rodiště matky, kam mu brzy začali chodit vzdávat úctu křesťané jako mučedníkovi. Známý příběh o sv. Jiří a drakovi je východního původu a do našich končin ho přinesli Křižáci z Libanonu, kde měl mít drak hnízdo na prameni vody u města Beritus (dnešního Bejrútu). Obyvatelé museli každý den na chvíli vypudit draka z hnízda kvůli vodě a aby tak mohli učinit, museli mu přinést lidskou oběť, kterou určil los. Avšak jednou padl los na princeznu a přestože král prosil o její život, byla princezna předložena drakovi. Najednou se objevil Jiří, který na svých cestách zrovna jel kolem, postavil se drakovi, zabil ho a zachránil princeznu. Vděční občané města se vzdali pohanství a přestoupili ke křesťanství. Jeho svátek je 24. dubna.