Cesty a památky
vysílače
Liblice, Přistoupim, Ostatní pozoruhodnosti
Pozemky u Liblic byly vybrány Ministerstvem obrany již roce 1919 pro stavbu vojenského vysílače, ale když se v roce 1922 zpracovával program rozvoje naší radiografie, přešla výstavba vysílačů do kompetence Ministerstva pošt a telegrafů. To včak tehdy rozhodlo o výstavbě vysílače u nedalekých Poděbrad. Jako ideální vyhodnotilo ministerstvo lokalitu u Liblic na základě měření provedených v roce 1929 a to pro zřízení vysílací stanice Radiožurnálu. Poloha nového vysílače byla navác výhodná i díky blízkosti stabilního zdroje elektřiny o příkonu cca 700 kVA, který zajišťoval Elektrárenský svaz středolabských okresů (ESSO) s elektrárnou v Kolíně.
První vysílač byl vybudován na západním okraji Liblic v letech 1930-31. Autorem návrhu hlavní budovy stanice byl architekt Robert Bucháček, projekt vypracoval Radim Natolín, výstavbu budov prováděla firma stavitele Karla Husara a betonářské práce provedla firma Bohumila Belady. Anténní věže navrhl konstruktér Karel Haas a jejich realizaci provedly Vítkovické železárny. Vlastní vysílač dodala firma International Standart Corp. v Paříži. Obě 150 metrů vysoké věže byly samonosné (bez kotvení lany), zhotovené z křemíkové oceli, každá o váze 150 tun. Byly od sebe vzdáleny 250 metrů a postaveny byly na porcelánových izolátorech uchycených v betonových základech. První (jižní) věž se začala stavět 16. 7. 1930, druhá (severní) 7. 1. 1931. Oba stožáry byly dokončeny 16. 4. 1931 a vysílač začal pracovat dne 31. 12. 1931 na frekvenci 617 kHz. V té době to byl nejsilnější vysílač v Evropě. Věže stály na svém místě až do 11. 8. 2004, kdy byly odstřeleny, přestože byly prohlášeny technickou památkou.
Druhý vysílač byl postaven jižněji u kolínské silnice v letech 1936–37 podle vlastního projektu Báňskou a hutní společností Třinec a mostárnou v Karlově Huti (Lískovci). Tento vysílač již stál na místě současných vysílačů. Jednalo se o anténový stožár typu Blaw Knox o výšce 280,4 metru, který stál na jediném porcelánovém izolátoru a kotven byl 8 lany. Na vrcholu byla 33 metrů dlouhá výsuvná tyč, která sloužila k přesnému dolaďování antény. Tento vysílač byl kromě středovlného vysílání stanice Praha pověřen rušením dlouhovlného signálu ze zahraničí (Deutsche Welle). Navázal tak na svoji činnost za války, kdy odsud Němci rušili v dlouhovlném pásmu 191 kHz zahraniční poslech. Dne 17. 10. 1974 ve 14:02 hod byl za velké pozornosti veřejnosti tento vysílač odstřelen, aby uvolnil místo současnému.
Současný vysílač byl postaven na místě odstraněného vysílače Blaw Knox v roce 1976 a v prosinci téhož roku byl uveden do provozu. Jedná se o středovlný vysílač, pracující na středněvlné frekvenci 639 kHz, jehož elektrický návrh vypracoval Výzkumný ústav spojů podle vynálezu Ing. Milana Haušky, CSc, projekt konstrukce dvojice nových vysílacích věží vypracoval Hutní projekt Praha, hlavní projektant Ing. Jan Šťovíček, CSc. a stavbu provedly Hutní montáže Ostrava. Trojhranné věže jsou vysoké 355 metrů a jsou od sebe vzdáleny 120 metrů – stožáry jsou nejvyššími stavbami v České republice, oba jsou vybaveny šplhajícími výtahy švédské výroby ALIMAK na spalovací motor, které jezdí až do výšky 350 metrů. Tyto výtahy jsou tak nejvyššími výtahy Česku.
Vysílač Liblice je od roku 1978 určen pro pokrytí téměř celých Čech druhým programem Československého rozhlasu (stanice "Praha"), po roce 1993 Českého rozhlasu Dvojka (ČR2), vysílaného na středních vlnách 639 kHz a jeho výkon byl dimenzován 1,5 MW (od konce 20. století se z úsporných důvodů vysílá jen jedním s výkonem 750 kW). Jelikož k 31. 12. 2021 definitivně skončí vysílání Českého rozhlasu na středních vlnách, je naplánováno ukončení provozu vysílače. Pokud pro něj nenajde majitel, tedy České Radiokomunikace, adekvátní využití, hrozí mu s největší pravděpodobností likvidace.
Fotogalerie
Zdroj informací
Havlínová I.: Liblice od počátku po současnost. Vydáno vlastním nákladem 2018.
Mapa
Poloha
Vysílače se nachází na ploché vyvýšenině mezi Liblicemi a Přistoupimí (256 m. n. m.), přičemž severní věž stojí v katastrálním území Liblic a jižní věž spadá do území obce Přistoupim.
GPS: 50°3'45.105"N, 14°53'11.800"E
Přístupnost
Nepřístupné
