CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Socha stojí mezi čtyřmi lípami na křižovatce cest, kdysi návsi obce Křimín. Přístup je pouze pěšky po červené turistické značce Úvaly – Hradešín nebo po žluté turistické značce ze Škvorce.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Křimín (zaniklá obec) - lípy malolisté (0,0 km)
Škvorec - sídliště z doby keltské (0,7 km)
Škvorec - křížek I (zaniklý) (0,8 km)
Škvorec - lípy u Škvorce (0,8 km)
Škvorec - centrální hřbitovní kříž (0,9 km)
Škvorec - kostel sv. Anny (0,9 km)
Škvorec - kamenný kříž (1,0 km)
Škvorec - nový zámek (1,1 km)
Křimín (zaniklá obec) – socha sv. Donáta*
Další fotografie:
Barokní pískovcová socha, vystavěná nákladem vévodkyně Marie Terezie Savojské v roce 1765. Stalo se tak po jejím písemném nařízení dne 27. června 1764 ve Vídni, kdy poručila, aby na každém jejím panství byla na příhodném místě v polích postavena socha sv. Donáta, patrona proti krupobití a škodlivé bouřce. Na pískovcovém podstavci sochy je vytesán Savojsko-Lichtenštejnský znak. Socha stojí pod památnými lípami.
Socha sv. Donáta je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30048/2–2785.
Srovnejte se sochou sv. Donáta ve Vykáni a Kouřimi.
Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská, rozená kněžna z Lichtenštejna (* 1694 – † 10. 2. 1772 Vídeň), dcera knížete Jana Adama I. Ondřeje z Lichtenštejna. V roce 1712, ve svých 18 letech, zdědila obrovský majetek – panství Kostelec nad Černými lesy, Plaňany, Škvorec, Uhříněves, Rataje nad Sázavou a Kounice. Když zemřel její manžel Tomáš Emanuel (Evžen) Savojský a v roce 1734 v Mannheimu na zimnici při vojenském tažení i její jediný syn Evžen, tak se až do konce života věnovala na svých panstvích mohutné budovatelské a charitativní činnosti (fary, kostely, sochy, přestavěla černokostelecký zámek, založila fond pro chudé, v Kostelci n. Č. l. vybudovala chudobinec atd.). V roce 1736 dokonce propustila obyvatele Kostelce n. Č. l. z poddanství, což jen podtrhlo její ohromnou popularitu mezi obyvateli panství, kteří ji důvěrně nazývali „Cafojka“. Na její památku je pojmenována Savojská ulice na Pražském předměstí v Kostelci n. Č. l. a v roce 1980 vydalo Lichtenštejnské knížectví poštovní známku s jejím portrétem.