CESTYAPAMATKY.CZ

Historie Muzea lidových staveb v Kouřimi se začíná psát na přelomu 60. a 70. let 20. století , kdy byl v souvislosti s výstavbou vodárenské nádrže na řece Želivce řešen problém záchrany některých lidových staveb z obcí, které měly být zatopeny vodou nového přehradního jezera. Bylo zvažováno několik variant řešení, například využití v té době již fungujícího skanzenu v Přerově nad Labem, nakonec však zvítězila myšlenka zřízení zcela nového zařízení v Kouřimi, pro které byla vybrána lokalita o výměře téměř 5 ha jihozápadně od města.

V roce 1970 byly do areálu přeneseny první trámy Durdické stodoly (která je tak nejen nejstarší historicky, ale také jako exponát ve skanzenu) a v roce 1976 byl skanzen otevřen veřejnosti. V té době byl také přepracován původní záměr záchranného skanzenu na expozici s daleko širším záběrem jako „Muzeum české vesnice“ s expozicí, podávající přehled lidových stavitelských technik v celých Čechách. V letech 1976–86 však bylo pouze instalováno několik drobných solitérních objektů, skanzen byl oplocen a další investice směřovaly pouze do vylepšení jeho technické základny a do údržby stávajících staveb a volných ploch. Ačkoliv počátkem 90. let 20. století došlo k další dílčí úpravě koncepce na výběrový skanzen základních regionálních typů lidové architektury, k žádnému rozšíření nebo změnám nedošlo, neboť další rozvoj skanzenu byl v letech 1992 – 2007 paralyzován restitučním sporem, v němž se původní majitel domáhal vrácení téměř celého areálu skanzenu. Soudní spory skončily vynesením pravomocného rozsudku, jímž byl zachován stávající stav existence muzea, takže byl konečně vytvořen prostor pro další rozvoj v nových podmínkách

Dnes skanzen zahrnuje celkem 15 historických objektů. Zcela unikátními exponáty jsou dvě nejstarší dochované hospodářské stavby z Čech – a to roubená polygonální stodola z Durdic (1648) a roubená polygonální stodola ze Želejova (1660). Dále jsou zde objekty především z 18. a 19. století – roubený špýchar z Hrádku, poloroubený špýchar a chalupa s roubeným špýcharem z Budče, roubený statek (rychta) z Týřovic, roubená kovárna ze Starého Bydžova, roubená rychta z Bradlecké Lhoty (v roce 1998 rychtu zničil požár, který vznikl při předvádění domácího pečení chleba; obnovena byla v letech 1998–99), rumpálová studna z Kožojed u Ratají nad Sázavou, boží muka sv. Prokopa z Kostelce nad Černými lesy, dřevěná pístová pumpa ze Zalán u Rožmitálu pod Třemšínem, polohrázděný dům z Jílového u Děčína, obecní zvonička z Býchor, barokní socha sv. Donáta ze Svatbína a kříž s plechovým Kristovým tělem z Němčic. Další významné objety získané záchranným sběrem v minulých letech, včetně gotického kostela sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic nebo roubené chalupy z pol. 18. století z osady Nová Starost u Rynoltic na Liberecku prozatím nejsou vystaveny ve skanzenu a čekají na své postavení.

V současnosti je připravován rozsáhlý projekt dostavby muzea na plánované „Muzeum české vesnice“, které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do poloviny 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik. Od roku 1996 se zde celoročně pořádají pravidelné folklorní a národopisné akce

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, zřizovaného Středočeským krajem.V roce 1996 bylo zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 112080/2–4334.

Otevírací doba: březen 9:00 – 13:00 v pracovní dny mimo pondělí, 10:00 – 16:00 v sobotu a neděli (svátky) duben, květen, září a říjen 10:00 – 16:00 denně mimo pondělí červenec a srpen 10:00 – 18:00 denně mimo pondělí listopad a prosinec 10:00 – 16:00 denně mimo pondělí (zavřeno 25. a 31. prosince).

Vstupné: Základní 60 Kč (dospělí), zlevněné 30 Kč (děti, studenti, důchodci), rodinné 150 Kč. Zdarma mají vstup děti do 6 let a držitelé průkazů ZTP a ZTP/P.