CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde objekt najdete?

Přístup na hradiště je po silnici směr Černíky, u cihelny odbočit vlevo po hrázi rybníka na Kounickém potoce na ostrožnu zvanou Na Skále nebo také Na Vinici.

V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE

Kounice - Kounický mokřad (0,3 km)

Kounice - Kounické lindy (0,3 km)

Kounice - lom u Kounic (0,4 km)

Kounice - křížek II (0,6 km)

Kounice - kaplička Panny Marie (0,7 km)

Kounice - topol černý (1,0 km)

Kounice - panský pivovar (1,1 km)

Kounice - socha sv. Václava** (1,1 km)

Kounice - fara* (1,1 km)

Kounice - socha sv. Jana Nepomuckého (1,2 km)

Kounice – hradiště

Výrazná, široká jazykovitá ostrožna představuje západní výběžek táhlého návrší Zálužník (285 m. n. m.), oddělující Kounice od Českého Brodu. Z jihu, západu a severu ostrožnu obtéká Kounický potok, jehož hladinu převyšuje o 40 metrů. Jde o místo s dalekým rozhledem – od Posázaví přes Brdy, České středohoří k pásmu Ještědu, Jizerských hor, Krkonoš až po Orlické hory. Fortifikací vymezená plocha dosahuje rozlohy 5,1 ha.

Hradiště bylo osídleno od neolitu v době jordanovské kultury (4200 př. n. l.), řivnáčské kultury (3000 př. n. l.) přes dobu halštatskou (750 př. n. l.) až do raného středověku, kdy zde v 8. – 9. století stálo slovanské hradiště. Součástí pravěkého opevnění byl příkop široký až 5 metrů, zachyceny byly také pozůstatky dřevěné hradby z raně středověké periody. Ve dvou zásobních jámách (obilnicích) byl nalezen zlomek žernovu (rotační mlýnek), keramické nádoby a pražnice (nádoby na pražení zrna). Významný byl také nález zuhelnatělých zbytků rostlin, především obilných zrn (ječmen, oves, vikev, bob a proso).

Areál hradiště byl prozkoumán v 50. letech 20. století a v letech 1979 – 1984 pod vedením J. Kudrnáče a později F. Marka a M. Vávry.

Kromě toho byly v roce 1957 objeveny zlomky keltské keramiky z 6. – 1. století př. n. l. při stavbě vepřína za dvorem, z čehož se dá usuzovat, že osídlení se postupně z hradiště rozrůstalo až na území dnešní obce. Nálezy keltské keramiky jsou uloženy v muzeu v Českém Brodu.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; www Tomáš ADÁMEK; 2008–2013