Kolín byl prvním z větších měst na Labi, které přestalo využívat labskou vodu pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Již ve 2. polovině 16. století se kvalita říční vody zhoršila natolik, že konšelé začali pomýšlet na vybudování nového vodovodu, který by přivedl do města kvalitní pramenitou vodu z nedalekého Štítarského údolí. K jeho výstavbě došlo pravděpodobně krátce před rokem 1597 a podle místní tradice se na jeho výstavbě měl podílet i Jakub Krčín z Jelčan. V roce 1898 byl uveden do provozu nový tzv. radovesnický vodovod vybudovaný podle návrhu Ing. Karla Kresse (projekt schválila městská rada 12. srpna 1898), který samospádem přiváděl vodu z nových studní v horní části Štítarského údolí. Jelikož ale vody nebyl dostatek, v roce 1901 byla zřízena nová vodovodní komise, která měla řešit dostatek vody pro rozrůstající se město. S výstavbou nového vodovodu bylo započato v roce 1903 podle návrhu Ing. Antonína Hlaváčka, v únoru roku 1904 byl na posouzení stavby přizván významný český hydrogeolog Ing. Jan Vladimír Hráský. Ten v březnu téhož roku předložil městské radě svůj posudek na změnu čerpání vody ve Štítarském údolí, kde navrhl 15 zapuštěných vrtaných studní, realizovaných ještě v témže roce. Voda se sváděla do čerpací stanice u Štítar, odkud se přečerpávala do zemního vodojemu u Výfuku. Stále se rozrůstající město s rychle se rozvíjejícím průmyslem ale potřebovalo nové zdroje vody, proto byl v roce 1927 znovu vyzván Ing. Jan Vladimír Hráský, aby vypracoval nový projekt, na základě kterého skutečně vydala dne 27. prosince 1927 zemská správa vodovodní povolení. V rámci následné rozsáhlé investiční akce byly nejprve regenerovány starší vrty ve Štítarském údolí (provedeno firmou Artesia pod dohledem stavebního městského rady Ing. Aloise Čecha) a poté vyhloubeny dvě nové studny s hloubkou 28 a 35 metrů za Lučební továrnou na severozápadním okraji města. Tam byla také vybudována i nová čerpací stanice, pro kterou stroje dodala firma Českomoravská–Kolben–Daněk, tlačící čerpanou vodu o objemu 52 litrů za vteřinu do současně vybudovaného vodojemu. Po roce 1945 byla v lokalitě za Lučební továrnou vyhloubena další studna o hloubce 40 metrů a po roce 1950 další dva vrty.
Věžový vodojem vysoký 45 metrů, jehož nádrž má objem 450 m³, byl postaven v letech 1928-30 stavební firmou Ing. Dr. Františka Uhra z Peček, řemeslné práce byly zadány místním živnostníkům (klempířské práce provedl Václav Mokráček, zámečnické František Špringer, natěračské Karel Calta, instalaterské Karel Němeček a hromosvody instaloval Karel Miškovský). Se stavbou vodojemu se započalo 24. července 1928 vytýčením stavební parcely, 13. srpna si stavbu převzala stavební firma. Autorem původního projektu stavby je Ing. Jan Vladimír Hráský, ale v květnu roku 1929 bylo rozhodnuto v průběhu stavebních prací o změně jím navrženým kulovým tvarem nádrže na současný válcový tvar dle návrhu architekta Františka Jandy. Dne 18. prosince 1929 byla dobetonována kopule a 2. ledna 1930 bylo odstraněno lešení po dokončení oplechování kopule měděným plechem. V březnu roku 1930 bylo dodatečně rozhodnuto o přístavbě monumentálního schodiště s přístřeškem a betonovými sloupy, které k vodijemu doprojektoval František Janda. Díky těmto změnám byla stavba dokončena až 21. listopadu 1930, ale již od 7. srpna téhož roku byla první voda z nového vodojemu vpuštěna do vodovodní městské sítě zahrnující město Kolín, Štítary a Sendražice. Náklady na stavbu vodojemu se po uzavření účetnictví vyšplhaly na 5 914 331,30 Kčs, došlo k mírné úspoře oproto původnímu rozpočtu, který počítal se 6 000 000 Kčs.
Pozdější poválečný rozvoj města a nové technologie vyvolaly další opatření směřující ke spolehlivému a dostatečnému zásobování obyvatel i průmyslových podniků pitnou vodou a věžový vodojem přestal v roce 1977 sloužit svému účelu, voda je dnes přečerpávána do trojice zemních vodojemů v blízkosti kolínského letiště o objemu 16 200 m³. Starý vodojem postupně chátral, po roce 1989 prodaly Středočeské vodovody a kanalizace nevyužívaný vodojem do soukromých rukou, následně několikrát změnil majitele, až ho v roce 2007 zakoupilo město Kolín, které v letech 2014–15 realizovalo rekonstrukci, provedenou kolínskou firmou Building Agency s.r.o. Zásluhu na opravení a zpřístupnění vodojemu má především tehdejší kolínský starosta Mgr. Vít Rakušan.
Vodojem slouží od 9. září 2015 jako rozhledna a je v něm umístěno i informační středisko. V horní části průchozího tubusu vodní nádrže je multimediální projekce, simulující proudící vodu a v nejvyšším patře je vyhlídka na Kolín a blízké i vzdálené okolí. Všechna okna jsou doplněna popisy o cílech v dohledu daným směrem a vybavena obrazovkou s působivou videoprezentací (použity byly fotografie z našeho archivu) o pozoruhodnostech v okolí. Autory velmi zdařilé vnitřní expozice, laděné do stylu 30. let 20. století, je kolínská produkční společnost KLUCIvespolek. Ta činí z kolínské vodárny neobyčejné místo a nejen pouhou rozhlednu. Je to nový turistický cíl, který by rozhodně neměl nikdo minout.
Městský vodojem v Kolíně je kvalitní technickou a architektonickou památkou, která reprezentuje skupinu podobných typů staveb, a cenným dokladem architektury celé 1. poloviny 20. století.
Otevírací doba: květen - září denně mimo pondělí 9:00 - 18:00 hodin, říjen - duben denně mimo pondělí 10:00 - 16:00 hodin.
Cena vstupného: 50 Kč, 30 Kč (děti 6 - 15 let, studenti, důchodci), 0 Kč (děti do 6 let, ZTP), 120 Kč (rodinné).
Městský vodojem byl 28. 10. 2010 prohlášen Ministerstvem kultury nemovitou kulturní památkou a zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 104169.
Vašíček M.: kolínské městské vodovody v 19. století a první polovině 20. století, diplomová práce, Hradec Králové 2014.
Městský vodojem (rozhledna) stojí v nadmořské výšce 240 metrů na západním okraji města v místě zvaném "Na Čakanu".
GPS: 50°1'42.160"N, 15°10'48.470"E
Přístupné/vstupné