Cesty a památky
synagoga
Kolín, Kostely, synagogy a modlitebny, Synagogy
Kolínská synagoga je největší synagogou, postavenou u nás do 18. století, a mimo Prahu se jedná o nejstarší a nejcennější památku svého druhu v Čechách. Postavena byla na místě starší dřevěné modlitebny již na přelomu 14. a 15. století, neboť jak dokládá letopočet a nápis na pamětním kamenu vloženém do východního průčelí (v pravo), v roce 1422 došlo k přestavbě již existující synagogy (1422 opravena byla synagoga). V písemných dokumentech je pak doložen k roku 1498 první rabín jménem Majer. Zcela zásadní je velkolepá barokní přestavba z let 1693–96, která dala synagoze v zásadě její současnou podobu. K drobným úpravám došlo jen před rokem 1721, kdy byla rozšířena o přístavbu na jižní straně a o boční prostory, a v roce 1815, kdy byla prodloužena na západ do parkánu přilehlého městského opevnění. K poslední drobné úpravě došlo v letech 1844–46 v souvislosti s připojením budovy židovské školy. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec fakticky zanikla. Poté synagogu získalo město Kolín, které ji nejprve využívalo jako depozitář muzea, od roku 1979 jako sklad městského kulturního střediska, a v letech 1990–2000 uskutečnilo její generální rekonstrukci. V roce 2016 byl restaurován svatostánek arón ha kódeš za téměř 1 400 000 Kč.
Do dvorku za židovskou školou se synagoga obrací východním průčelím, prolomeným třemi půlkruhově uzavřenými okny s šambránou a vrcholícím mohutným pseudomanýristickým volutovým štítem z konce 19. století (starší literatura ho mylně datuje do počátku 17. století), rozdělený třemi vodorovnými profilovanými římsami a vertikálně členěný mělkými pilastry. Mezi okny jsou druhotně zasazeny dva gotické kruhové pamětní kameny s datem přestavby starší synagogy a nad okny je štukový nápis (hebrejsky): VA JEMI LAHEM LE MIKDAŠ [A ONI KDYSI MĚLI CHRÁM], který je částí věty z prorocké knihy Ezekiel: A oni kdysi měli chrám ve svaté zemi odkud přišli.. Zadní část budovy zasahuje na parkán raně gotické městské hradby, na kterém byl v roce 2012 založen „Vinohrad souznění“; o pěstování vína na tomto místě se zmiňuje rabín Richard Feder v dopise z roku 1966, kde píše: Doufám, že je parkán za synagogou stále ještě židovským majetkem a že věnujete trošku péče rostoucím tam stromům… Ty dvě hrušky dávají asi dost ovoce a což ta vinná réva. Některý rok měla dosti hroznů. Po válce jsem tam zasadil několik keřů angreštu a rybízu….
Modlitební sál je sklenut raně barokní lunetovou klenbou s výsečemi a bohatou štukovou výzdobou (reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny = v židovské symbolice znamenají moudrost a vinné úponky odkazují k dvanácti kmenům Izraelským) z doby kolem roku 1700. Do centrální síně se půlkruhovými arkádami otevírají boční prostory, nad kterými jsou oddělené ochozy pro ženy. Na bočních stěnách synagogy jsou fragmenty nápisů v hebrejštině. Nad jižní galerií je to trojice kryptogramů jako by geografických názvů samet, damašek a atlas, které ale symbolizují jednak vzácné tkaniny pro chrám a svatostánek a jednak jsou to úryvky žalmů (samut = Sur me-ra we-ose tov = Odstup od zlého a konej dobré, damašek = Da mi še-hu Konecha = Znej toho, kdo je tvým Panovníkem, Učinitelem a kdo si tě vydobyl pro sebe, atlas = Ach tov le-Jisrael, selah = Jistě žeť Vznešený jest dobrotivý Izraelovi, k těm, kteříž jsou čistého srdce) a nápis matan, který znamená Mate Aharon = Pokolení Aharonovo. Nad severní galerií je hebrejský nápis Nišalem ha-bajit be-hadro-nivne li-chvod Adonaj = Dokončen byl dům tento ve své nádheře, zbudovaný pro oslavování Vznešeného. V západní části je vestavěna tribuna s řevěným zábradlím a dřevěnými dřevěnými sloupy z 19. století, předsíně jsou sklenuté pozdně renesanční hřebínkovou klenbou.
Z původního vybavení se dochoval pouze svatostánek Aron ha-kodeš s hebrejským dedikačním nápisem ve vlysu, který obsahuje datování 1696 a věnování od vídeňského Žida Samuela Oppenheimera, strýce vrchního pražského rabína Davida Oppenheima (stylově podobný, ale nikoliv tak bohatý svatostánek je v Klausově synagoze v Praze) a z 19. století pak jedna řada synagogálních lavic u zadní stěny a bohatě zdobená litinová zábradlí almemoru a ochozů v prvním patře. Zbylé synagogální lavice v a kamenné desatero z 19. století sem byly v roce 2011 přeneseny ze zrušené synagogy v Zásmukách. Dne 25. dubna 2010 byla na jižní galerii otevřena stálá výstava „Žili tu s námi“ o historii židovského obyvatelstva v Kolíně. V přízemí je umístěna pamětní deska židovským obětem 1. světové války.
Provozní doba informačního centra a prohlídky synagogy: pondělí – pátek 9.00 – 17.00 hod., sobota – neděle: 10.00 – 17.00 hod., polední přestávka: 12.00 – 12.30 hod. Poslední vstup do synagogy v 16.30 hod. Skupiny nad 5 osob prosím objednávejte na tel. +420 774 138 197. Vstupné do synagogy 50 Kč, zvýhodněné 30 Kč.
Prohlášení za památku
Synagoga byla 31. 12. 1965 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34261/2-738.
Fotogalerie
Zdroj informací
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA
Mapa
Poloha
Synagoga se nachází za frontou domu židovské školy v ulici Na Hradbách v historickém centru Kolína, vstup je možný pouze prostřednictvím informačního centra sídlícího před vchodem do synagogy v průjezdu židovské školy.
GPS: 50°1'40.600"N, 15°11'55.280"E
Přístupnost
Přístupné/vstupné
