Když v roce 1320 prodával Bernard z Cimburka Střímelice abatyši Kunhutě, o existenci hradu se sice výslovně v listině nehovoří, Bernard z Cimburka však jeho stavbu minimálně zahájil. V roce 1359 se totiž majitelem Střímelic stává významný královský úředník (zemský cúdař a místosudí), rytíř Jan Střímelička, který na „hradě hotovém“ buduje kapli Neposkvrněného Početí Panny Marie, vysvěcenou v roce 1381. Kaplanství bylo zajištěno platem ve Střímělicích a Zvánovicích, v roce 1382 a 1386 se připomíná kaplan Šimon. Kaplanství se na hradě ve Střímelicích připomíná i později, a to v roce 1413 a 1418 za Jana Strýce z Dolních Střímelic, který byl majitelem hradu od roku 1407. Později byli majiteli hradu páni z Bezejovic (1428), z Kunštátu (1474) a ze Šelenberka (1525). V roce 1554 koupil panství Jan mladší z Valdštejna, který však na hradě nesídlil a dále se již ani hrad v písemných pramenech neuvádí. Zbytky hradu byly v průběhu 20. století téměř rozebrány na stavební materiál pro stavbu rodinných domků v přilehlé vsi.
Malý, avšak nepochybně výstavný a pohodlný hrad se skládal s trojkřídlého paláce, přičemž z jižního křídla vybíhal věžovitý výstupek hradní kaple. Velký důraz na reprezentační a rezidenční složku hradu (módní bezvěžová podoba a tři palácová křídla s kaplí) nasvědčuje, že stavitel náležel mezi sebevědomé a úspěšné šlechtice své doby. Hrad je kladen do kontextu početných luxusních sídel, které si za příznivých a klidných poměrů v době vlády Karla IV. budovali v pražském okolí bohatí pražští měšťané.
Areál hradu zaujímá rozlohu 1140 m2 a dochoval se mohutný val, chránící hrad od východu, kdysi hlavní ochranný prvek fortifikace. Ze tří palácových křídel se dochovaly pouze valy sutě a jediný zbytek zdiva se dochoval ze severní zdi, spojující původně dvě palácová křídla.
Zbytky hradu v Hradových Střímelicích nejsou chráněny jako kulturní památka.
Durdík T.: Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha, nakladatelství Libri, 2000.
Durdík T., Sušický V.: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků; střední Čechy. Praha, agentura Pankrác, 2000.
Zbytky hradu se rozkládají na zalesněném pahorku v nadmořské výšce 378 metrů, který vybíhá k jihu v dolní části vsi. Přístup je po neznačené cestě kolem plotu domu čp. 30.
GPS: 49°54'15.413"N, 14°49'5.738"E
Volně přístupné