CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí na vyvýšenině ve východní části vsi.
Drahobudice - kostnice* (0,0 km)
Drahobudice - slovanské hradiště Na Valech (0,0 km)
Drahobudice - fara (0,1 km)
Drahobudice - Drahobudická lípa (0,1 km)
Drahobudice - škola (0,1 km)
Drahobudice - tvrz v Drahobudicích (0,1 km)
Drahobudice - statek čp. 49 (0,1 km)
Drahobudice - křížek (0,3 km)
Drahobudice - tvrz Úsuší (1,2 km)
Dolní Jelčany - tvrz (1,7 km)
Původní gotický kostel, připomínaný v roce 1352, byl zcela přestavěn v letech 1753–54 pozdně barokně podle návrhu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Stavbu financoval Jan Jiří Hillebrant rytíř z Brandau, slavnostní znovuvysvěcení se konalo 20. října 1754. Kostel byl původně kryt taškovou střechou, položenou přímo na klenbu, dnešní mansardová střecha je z roku 1778. Dnešní podobu získal kostel po poslední úpravě v roce 1807. Značně zchátralý kostel byl provizorně opraven v letech 1969–73, rekonstrukce ale byla zahájena až v roce 1991. Dne 21. října 1992 vypukl na staveništi požár způsobený stavební firmou, díky němuž a následnému hašení došlo k velkému poničení stavby. Od roku 1995 pokračuje postupná generální oprava, kdy po obnovení vnějšího pláště dochází i na rekonstrukci interiéru.
Kostel je jednolodní obdélná stavba s presbytářem uvnitř uzavřeným téměř trojboce, zevně segmentově, s obdélnými prostorami sakristie a oratoře po stranách. Před západním průčelím kostela se zdvíhá hranolová věž. Vnější stěny jsou členěny půlkruhově uzavřenými okny, dvojicemi pilastrů s lizénami nesoucími mohutnou hlavní římsu, nad níž je ještě nízký nástavek.
Loď je sklenuta dvěma plackami do pásů a presbytář plackou s mělkou konchou v závěru. Vnitřní stěny jsou členěny mohutnými jónskými pilastry. Celý interiér kostela je vymalován freskami** architektur a imitacemi oltářů, patrně od J. Hagera.
Zařízení kostela je jednotné, pozdně barokní, z roku 1770. Obraz na hlavním oltáři pochází patrně od J. Relmayera. Uvnitř je vsazen erbovní náhrobek Anny Marie z Brandau z červeného mramoru z roku 1761. Varhany pochází z roku 1898. Ve věži se dochoval zvon Nejsvětější Trojice z roku 1504, vážící 260 kg, od zvonaře Ondřeje Ptáčka. Druhý zvon, umíráček sv. Jana Křtitele z roku 1716, váží 28 kg.
Do hřbitovní zdi jsou vsazeny tři renesanční náhrobky. Jeden patří Elišce z Řehnic (1521), dva jsou se znakem Kaplířů ze Sulevic (1523), z nichž jeden patří Magdaleně Kaplířové ze Sulevic; na současné místo byly přeneseny v roce 1753 při přestavbě kostela. U jižní zdi kostela je hrobka majitele zámku v Bečvárech Martina Lišky z konce 19. století.
Od roku 2004 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze 1× v roce na slavnost Nejsvětější Trojice (první neděle po Letnicích v 15:00 hodin, v roce 2011 dne 12. června).
Kostel Nejsvětější Trojice je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46708/2–721.
Palliardi Ignác Jan Nepomuk (* 17. 5. 1737 Praha – † 18. 3. 1824 Praha), významný český architekt a stavitel. Rodina Palliardi přišla do Čech z Itálie a usadila se v Praze na Malé straně, jeho kmotrem byl jeden z nejslavnějších pražských barokních architektů, K. I. Dienzenhofer. Ve svých dílech kombinuje prvky dynamického baroka pozdní fáze s antikizujícími prvky raného klasicismu, je autorem řady barokních a klasicistních paláců a domů – např. Kolowratský, Malý Černínský či Ledeburský palác na Malé Straně v Praze, účastnil se na stavbě Lobkovického paláce na Malé Straně v Praze, knihovny Strahovského kláštera v Praze, zámku v Bečvárech, přestavbě chrámu P. Marie Sněžné, stavbě radnice v Rokycanech aj. Jednou z jeho prvních realizací byla přestavba kostela, fary a kostnice (?) v Drahobudicích v roce 1753.