Dománovice zřejmě vznikly v průběhu 12. nebo 13. století, nejstarší písemná zmínka o nich pochází z roku 1371, kdy se vzpomíná Slavata z Dománovic (Slawata de Domanowicz). Znovu se Slavata vzpomíná na listině ze dne 15. června 1373, v roce 1378 se uvádí Jaroslav z Dománovic. Ves Dománovice je výslovně písemně uvedena v listině z roku 1386. Počátkem 16. století byly Dománovice připojeny k radovesnickému panství v držení Slavatů z Chlumu, které roku 1607 koupil císař Rudolf II. a připojil ho ke královské komoře a panství Poděbrady, jehož součástí zůstaly až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.
Od roku 1854 do roku 1886 patřily Dománovice jako součást obce Polní Chrčice do okresu Nový Bydžov, poté byly až do roku 1960 samostatnou obcí, od roku 1961 spadající do okresu Kolín. V letech 1961-90 byly Dománovice součástí obce Ohaře.
Jižně od obce je lesem porostlý Dománovický vrch s výškou 269 metrů nad mořem.
Původ názvu obce se odvozuje od toho, že se jedná ves lidí Domanových (vladyky Domana).
Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 1. října 2015 usnesením č. 40 schválen znak a prapor obce. Jedná se tak zvaný „mluvící znak“, na kterém je vou na zlatém štítě dva modré býčí rohy (znak vladyků z Dománovic), mezi nimiž je vykořeněný dub přirozené barvy se dvěma nahoře překříženými větvemi, mezi nimiž je vztyčený zelený habrový dvoulist (Dománovický les). Vlajku tvoří žlutý list, v jehož žerďové polovině je mezi modrými býčími rohy vykořeněný dub s hnědým kmenem se dvěma nahoře překříženými větvemi a se zelenými listy a mezi větvemi vztyčený zelený habrový dvoulist.
Od roku 1990 jsou Dománovice samostatnou obcí s katastrální výměrou 2,77 km² a 109 obyvateli (1. ledna 2016).
Dománovice leží 13 kilometrů severozápadně od Kolína v nadmořské výšce 254 metry.