CESTYAPAMATKY.CZ
Dolní Jelčany leží 15,5 kilometru jihozápadně od Kolína v nadmořské výšce 374 metry. Obcí protéká Jelčanský potok, levostranný přítok Drahobudického potoka.
(vzdálenost od středu obce)
tvrz (0,2 km)
kaplička Panny Marie (0,0 km)
křížek (0,3 km)
První zpráva o vsi Jelčany (původně Jedlčany) pochází z roku 1295, kdy byl jejím majitelem Mladota z Jelčan, svědek při vytyčování hranic Rataj nad Sázavou. Další zpráva pak pochází z let 1388–1400, kdy se vzpomíná Procek z Jelčan a po něm od roku 1409 jeho syn Albrecht (Aleš) Kráva z Jelčan. Na konci 15. století se uvádí Jakub z Jelčan, který v roce 1520 prodal ves Václavu st. Čejkovi z Olbramovic. Jeho dcera Kateřina Čejková narozená v Jelčanech se provdala za Jiříka Krčína z Jelčan žijícího v Kolíně (syna předchozího majitele Jelčan, od kterého její otec ves koupil) a spolu měli 3 syny, z nichž prostředním byl známý Jakub Krčín z Jelčan. Čejkové z Olbramovic vlastnili ves do roku 1586, kdy ji Václav mladší Čejka prodal Mikuláši Nykláskovi ze Žitenic. Potom byly Jelčany připojeny k chotouchovskému panství a v roce 1629 k panství červenopečeckému. Po třicetileté válce se zde v roce 1654 vzpomíná jediný usedlík Matěj Kulhánek.
Ves obnovil až v roce 1669 hrabě Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu, který zároveň založil Horní Jelčany (též Velká Strana), od těch dob se ves nazývá Dolní Jelčany (též Malá Strana). V roce 1753 připojil Dolní Jelčany Jan Václav Vražda z Kunvaldu k Červenému Hrádku, v roce 1843 se uvádí již 14 domů se 118 obyvateli. Součástí Červeného Hrádku zůstaly Dolní Jelčany až do roku 1848.
Původní název obce pochází od toho, že byla založena v jedlových lesích.
Dolní Jelčany jsou spolu s Horními Jelčanami administrativní součástí obce Becvary.
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (* 18. 7. 1535 Kolín/Polepy ? – † leden/únor 1604 Obděnice u Sedlčan), nejznámější český rybníkář a ekonom 16. století. O místo jeho narození se pře Kolín (v dnešní Zámecké ulici spoluvlastnil do roku 1545 dům se svou matkou jeho otec Jiřík Krčín z Jelčan, na místě tohoto domu dnes stojí městský společenský dům) a Polepy u Kolína (kde vlastnila tzv. „Hořejší dvůr“ Jakubova babička Alžběta). Základní vzdělání zřejmě získal na staré farní škole při chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně (?), poté pokračoval ve studiích na artistické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po smrti svého otce v roce 1577 spravoval statek v Polepech, který v roce 1583 postoupil svému bratrovi. V roce 1560 vstoupil do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka. Při prosazování svých záměrů postupoval neobyčejně energicky a postupně zrealizoval řadu nekompromisních zásahů do struktury panství, přičemž cílevědomě budoval nové pivovary, mlýny, ovčíny, rybníky a mnohakilometrové stoky. V období let 1561–79 postavil nebo zrekonstruoval kolem 44 vodních nádrží, největší věhlas získal vybudováním rybníků Svět (původně Nevděk) a Rožmberk. Když byl v roce 1569 povýšen na regenta (správce veškerého rožmberského panství), získal tvrz Leptáč u Netolic (dnešní Kratochvíle). V roce 1572 či krátce poté také sepsal svůj veršovaný životopis, který později začlenil rožmberský knihovník a archivář Václav Břežan do díla Život Viléma z Rožmberka. V této době také zahajuje přestavbu tvrze Leptáč na honosnější sídlo a již v roce 1573 se psal z Jelčan a na Novém Leptáči. Sídlo ozdobil loveckými motivy a kolem nechal udělat oboru, svého času největší v Čechách. Leptáč s ním v roce 1580 Vilém z Rožmberka vyměnil za Sedlčany a tak se začal nově psát z Jelčan a Sedlčan. Na tomto panství prožil zbytek života v Křepenicích a Obděnicích.
Hanuš (Jan) Bedřich z Trauttmansdorfu (* 5. 1. 1619 – † 4. 2. 1696), hrabě, majitel panství Červené Pečky v letech 1655–96. Druhorozený syn říšského hraběte a rytíře zlatého rouna Maxmiliána z Trauttmansdorfu (zakladatel rodu, původem ze Štýrska), po kterém zdědil panství Litomyšl, ke kterému v roce 1652 přikoupil Brandýs nad Orlicí. Panství Červené Pečky koupil v roce 1655 a značně ho rozšířil a zvelebil. V roce 1661 přikoupil Kbel, roku 1669 Bečváry, Drahobudice a Hatě, v roce 1670 Jindice, v roce 1681 směnil Klecany za Červený Hrádek po roce 1689 zakoupil ještě vzdálenější majetky Žandov, Dolní Břežany a Choceň. Založil nebo obnovil zpustlé obce Bojiště, Dobešovice, Hatě, Polepy, Hluboký Důl a Nebovidy. Je také stavitelem zámku v Červených Pečkách. Od roku 1658 byl až do své smrti nejvyšším komorníkem království českého a jedním z místodržících. Poprvé se oženil v roce 1650 s Marií Klárou z Ditrichštejna a po její smrti s Eleonorou Klárou ze Šternberka, s kterou měl pět synů, dědiců jeho značného majetku. Červenopečecké panství po něm zdědil jeho třetí syn František Adam. Rodový znak Trauttmansdorfů tvoří červeno-stříbrně půlený štít s růží obrácených barev a se zlatým semeníkem.