Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod

Český Brod

Městská památková zóna.

Ačkoliv povodí Šembery patří mezi nejstarší sídelní oblasti Čech, osídlení historického jádra Českého Brodu spadá až do období vnitřní kolonizace, kdy s rozvojem dálkového obchodu stoupl význam místního brodu, vzdáleného den cesty od Prahy, Kouřimi i Kolína. Nad tímto brodem založil na tzv. „Trstenické stezce“ (spojovala Prahu s jižní a východní Evropou) pražský biskup Jan I. (1134–39) celnici a trhovou osadu Brod s románským kostelem sv. Gotharda. V roce 1992 měl být v prostoru ulice před bývalým kostelem sv. Máří Magdalény objeven zbytek údajného románského kamenného mostu z poloviny 12. století. Tuto teorii vyslovil a popsal v odborné i regionální literatuře archivář PhDr. Miloš Dvořák. Postaven měl být z velice jemně opracovaných pískovcových kvádrů, typologicky podobným způsobem jako most přes Dunaj v Řezně (1135–46). Tuto teorii nicméně zpochybnili už sami archeologové v nálezové zprávě a později i někteří další historikové, patrně se jednalo o pozůstatek barokní kanalizace z protějšího kláštera.

U osady, chráněné biskupským dvorcem a později tvrzí, vzniklo brzy velké tržiště a překladiště zboží pro celou oblast mezi Labem a Sázavou. Mimo Trstenické stezky odsud vedly obchodní cesty přes Kouřim k Sázavskému klášteru, do Staré Boleslavi a přes Sadskou do Polska. Někdy po roce 1260 (přesné datum není známo) povýšil pražský biskup Jan III. Z Dražic trhovou osadu Brod na Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu mnoho městských práv, včetně práva na hrazení. Neznámý lokátor tehdy použil prostor a obyvatele původní trhové osady, a vyměřil velké obdélné náměstí, dnešní náměstí Arnošta z Pardubic, kde se už nacházel románský kostelík sv. Gotharda, hřbitov a patrně i biskupská celnice. Severní stranu tohoto původního náměstí tvořila řada domů, z nichž se dodnes dochoval dlouhý špalíček domů uprostřed rynku (čp. 7-16). Před průčelími těchto domů pak procházela zmíněná Trstenická stezka, která vstupovala na náměstí pozdější Pražskou branou za nárožním domem čp. 60, a z města vycházela pozdější branou Liblickou za domem čp. 84. Na počin biskupa Jana navázal o dvacet let později jeho nástupce, biskup Tobiáš z Bechyně (v úřadu 1278-1296). Pro pražské biskupství se stal Tobiáš z Bechyně proslulým zakladatelem měst. Brodským vydal lokační listinu, kde znovu potvrdil některá městská práva, ale především přidal městu (dalších) 20 lánů polí, ze kterých měšťané každoročně odváděli biskupovi rentu na svátek sv. Václava po 2 hřivnách stříbra. Tato informace byla v minulosti interpretována různě. Podle úvahy historika Dr. Vladimíra J. Mrvíka tehdy biskup vybudoval severně od stávající zástavby nové – horní – náměstí, dnes náměstí Husovo, a z původní severní strany města se tak rázem stal dlouhý špalíček, oddělující horní a dolní rynek. Vzniklo tak mimořádně veliké dvojnáměstí na obdélném půdorysu o velikosti 180 x 150 metrů a rozloze 9 ha.

PhDr. Miloš Dvořák vyslovil domněnku, že na urbanizační aktivitu pražského biskupa v Biskupském Brodě, který se proměnil v důležité centrum, reagoval panovník Přemysl Otakar II. neúspěšným pokusem o vysazení nedaleké Žitomíře, ležící 2 km od Brodu; Žitomíř dle této úvahy však neuspěla a nakonec upadla v malou vesnici s dnešním názvem Štolmíř. Tato teorie ovšem nemá v písemných a hmotných pramenech žádnou oporu a vychází primárně z velikosti a čtvercového půdorysu štolmířské návsi (takto formovanou náves ovšem mají i některé okolní vsi, například Břežany II).

V roce 1289 město vypálil Ondřej z Říčan, stoupenec uvězněného Záviše z Falkenštejna, ale záhy bylo obnoveno pražským biskupem Tobiáš z Bechyně, který ho obdařil mnohými výsadami. V roce 1315 město obsadili Ronovci a v té době se poprvé uvádí jméno Český Brod (Broda Bohemicalis). Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla okolo roku 1360 dokončena výstavba města, současně byla zpevněna opravená tvrz a založen špitál s kostelem sv. Máří Magdalény. Intenzivně se také pokračovalo ve výstavbě trojlodního chrámu sv. Gotharda. Český Brod se současně měnil v město s rozvinutým městským zřízením. Pravděpodobně v roce 1379 povolil arcibiskup Jan z Jenštejna, aby se Český Brod řídil právem a výsadami Starého Města pražského. Z roku 1389 pochází nejstarší česky psaná listina opatřená městskou pečetí. Zápas o samosprávu vyvrcholil v Českém Brodě, na rozdíl od jiných českých měst, již před rokem 1402, kdy si městští občané vybudovali poblíž kostela velkou radnici, kde se usídlila městská rada a soud. Od roku 1400 mělo město také specializovaný typ městské knihy, tzv. Liber memorabilium. K posílení právní jistoty českobrodských měšťanů přispělo velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka z 2. října 1406. V něm byla kodifikována všechna práva a povinnosti města a jeho obyvatel a přiznal městu právo svobodné dispozice s nemovitostmi.

Českobrodský arcibiskupský distrikt zanikl ještě před vypuknutím husitské revoluce, dne 4. února 1437 pak povýšil český král Zikmund Lucemburský Český Brod jako jediné poddanské město mezi svobodná královská města a udělil mu znak. V roce 1512 bylo město velmi poškozeno velkým požárem a v době třicetileté války (1639 a 1643) drancováním vojsk. V roce 1786 se Český Brod stal v návaznosti na reorganizaci městské správy svobodným královským městem, náležícím pod krajský úřad v Kouřimi. V té době se ve městě začala rozvíjela česká kultura a české národní hnutí. Středověkou urbanistickou skladbu Českého brodu pozměnilo několik zásahů v 19. století, kdy byly zbořeny brány, proražena nová ulice v západním koutu náměstí (severozápadním směrem) a změna komunikačního systému Liblického předměstí po výstavbě železnice v roce 1845.

Český Brod je součástí projektu tzv. Karlovských míst, realizovaných spolkem Otec vlasti Karel IV.

Historické jádro města bylo v roce 1990 prohlášeno vyhláškou Středočeského krajského národního výboru ze dne 28. září 1990 za městskou památkovou zónu pod rejstříkovým číslem 2035.

Osobnosti

Gotthard Pokorný (* 16. 11. 1733 Český Brod - † 4. 8. 1802 Brno) – český varhaník a hudební skladatel, od roku 1760 ředitel kůru v kostele sv. Petra a Pavla v Brně.

František Balátě (* 11. 2. 1889 Český Brod - † 25. 11. 1965 Praha) – československý legionář, plukovník československé armády a stavební ředitel, držitel 11 válečných vyznamenání.

Jan Bočan (* 17. 10. 1937 Český Brod - † 7. 12. 2010) – významný český architekt a vysokoškolský profesor, je například spoluautorem nové odbavovací haly pražského hlavního nádraží (1973) nebo hotelu Intercontinental v Praze (1974).

Původ názvu

Původ názvu města je od brodu přes Šemberu na Trstenické stezce, původní trhová osada se jmenovala pouze Brod. Později byla povýšena na biskupské město s názvem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a od roku 1315 se používá současný název Český Brod (Broda Bohemicalis).

Znak a vlajka obce

Dnešní podoba městského znaku byla schválena radou města 3. listopadu 2011, kdy byl původní středověký městský znak z roku 1437 upraven podle současných heraldických zásad Mgr. Janem Tejkalem. Ve spodní části modrého štítu se táhne stříbrná kvádrovaná hradba s červeně krytým cimbuřím a černou gotickou branou se stříbrnou vytaženou mříží a otevřenými zlatými vraty na černých závěsech. Nad branou se tyčí stříbrná věž s černým oknem, zakončená červeně krytým cimbuřím a červenou valbovou střechou se dvěma stříbrnými makovičkami. Po stranách věže jspou štítky - vpravo zlatý štítek s černým dvouhlavým orlem a vlevo červený štítek s českým královským lvem. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byla dne 6. června 2017 usnesením č. 8 schválena vlajka města, kterou tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a červený. V dolní části modrého pruhu je bílá kvádrovaná hradba s cimbuřím, prolomená černou branou s vytaženou bílou mříží a otevřenými žlutými vraty na černých závěsech, uprostřed z hradby vystupuje bílá věž s černým a bílým křížem děleným oknem, cimbuřím o čtyřech červeně krytých stínkách a červenou valbovou střechou se dvěma bílými makovicemi. V horní polovině žlutého pruhu černý orel se žlutou zbrojí, v horní polovině červeného pruhu český lev.

Administrativní údaje

Město Český Brod je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Má 3 městské části, bývalé samostatné obce Štolmíř a Liblice a osadu Zahrady. Katastrální výměra činí 19,71 km² a žije zde 6 922 stálých obyvatel (1. ledna 2016).

Český Brod

Osobnosti

Původ názvu

Znak a vlajka obce

Administrativní údaje

Odkaz

Související cestopisy / reportáže

Český Brod

Sokolovna v Českém Brodě

6. Český Brod

47. Lipany

225. Sokolovna v Českém Brodu

Mapa

Poloha

V tomto městě naleznete

Fotogalerie

Nejbližší obce