Cesty a památky

Kolínsko » Červené Pečky » kostel Narození Panny Marie

kostel Narození Panny Marie

Červené Pečky, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Původní gotický kostel z 1. čtvrtiny 14. století, poprvé připomínaný v roce 1352 jako farní. Jeho stavebníky byli zemané z Bohouňovic a Peček (v roce 1333 se připomíná Zdislav z Peček), tehdejší majitelé vsi. Na sklonku 14. století byl zřejmě nevelký kostel přestavěn z iniciativy Mareše Saka z Bohouňovic a v roce 1517 (podle dendrochronologického datování trámů, podpírajících kamennou helmici) byla k západnímu průčelí přistavěna věž. Renesančně byl kostel přestavěn v roce 1580 za Pavla Hrabáně z Přerubenic, kdy byla nově zaklenuta loď a zřízena rodová hrobka pánů z Přerubenic. V letech 1669 - 1702 byla na objednávku Hanuše Bedřicha z Trauttmansdorfu přistavěna k jižní straně lodi raně barokní Mariánská kaple a pořízen současný krov lodi a presbytáře. V roce 1739 byla v ose presbytáře přistavěna sakristie a v roce 1819 byla k severní straně lodi přistavěna baronem Josefem Richardem Hrubým z Gelenj (Jelení) klasicistní oratoř s hrobkou Hrubých z Gelenj (Jelení). V roce 1940 byly zednickým mistrem Janem Petránkem opraveny fasády kostela, nové omítky obdržela věž až v roce 2004, kdy byl současně na ní umístěn kříž, posvěcený při dokončení opravy věže 31. října 2004 světícím biskupem Jaroslavem Škarvadou. V letech 2018-19 proběhla za finančního krytí 50 % nákladů úřadem městyse obnova fasád kostela, během které získal i současnou žlutou omítku (ačkoliv stavebně historický průzkum v roce 2018 potvrdil renesanční i barokní omítky v barvě červené) a nově červeně natřenou helmici na věži (dle vyobrazení z 19. století). V roce 2019 byl obnoven interiér oratoře nákladem rodiny Hrubých z Gelenj (Jelení), renovace interiéru ostatních částí kostela je plánována po roce 2021.

Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem, obdélnou přízemní oratoří po severní straně, čtvercovou sakristií v ose, s obdélnou Mariánskou kaplí po jižní straně lodi a hranolovou věží vysokou 26 metrů před západním průčelím. Ta má v horním zvonovém patře velká lomená okna se zbytky gotické kružby a vrcholí pozoruhodnou zděnou osmibokou helmicí ve tvaru štíhlého jehlance s nárožními akrotériemi („ušima“) při jejím úpatí. V hřebenu střechy presbytáře je šestiboká sanktusníková vížka s cibulovou bání a v jeho východním štítu je kopie původního gotického kamenného kříže z 1. čtvrtiny 14. století. Mariánská kaple má okosená nároží a mělký zaoblený presbytář, v západní stěně je zazděna část renesančního náhrobníku Leonory Střelové z Rokyc († 1561), druhé manželky Václava Hrabáně z Přerubenic. Podezdívku sakristie tvoří v celém obvodu druhotně použité (nečitelné) náhrobníky Hrabaňů z Přerubenic z 16. století., zjištěné po sejmutí omítek v roce 2018. K severní straně presbytáře přiléhá obdélná oratoř s okosenými nárožími a mělkým dvojosým rizalitem v severní stěně, nad kterým je nízký trojúhelný štít na ploché atice. Oratoř je přístupna od západu samostatným obdélným portálem s kamenným ostěním lemovaným páskou.

Loď je sklenuta renesanční klášterní klenbou s dvojbokými výsečemi, stěny jsou hladké a okna segmentově uzavřená. Na západní straně je vložena barokní dřevěná kruchta se segmentově předpjatou střední částí, nesená dvěma dřevěnýma sloupky, zdobenými jednoduchou řezbou. Z pod kruchty je vstup do podvěžního prostoru sklenutého křížovou klenbou s hřebínky a oválným svorníkem. Na východní straně lodi je hrotitý triumfální oblouk, oddělující ji od presbytáře, sklenutého na klínové konzoly jedním polem gotické křížové klenby z 1. čtvrtiny 14. století. Na presbytář navazuje sakristie, sklenutá barokní křížovou klenbou, spočívající na masivních přístěnných pilířcích. K severní straně presbytáře přiléhá oratoř Hrubých z Gelenj (Jelení), sklenutá jedním polem plackové klenby, v jejímž středu je oválné pole s freskou letících andělů od kutnohorského malíře Kašpara Peschka z roku 1819, obnovená v roce 2019. Jižní stěna lodi se širokou arkádou se stlačeným obloukem, lemovanou profilovanou šambránou, otevírá do Mariánské kaple. Ta je sklenuta plackou, nesenou v závěru dvojicí pilastrů s profilovanými hlavicemi. Stěny kaple člení slepé stlačené arkády, po stranách té jižní je dvojice půlkruhových nik sklenutých konchami. V nich jsou malá, příčně oválná okénka, uzavřená kovanými zvlněnými mřížemi; jižní okénko je zazděno.

Zařízení kostela je velmi rozmanité. Hlavní pseudogotický oltář z roku 1838 je opatřen mladším obrazem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1877 od Václava Vysekala a doplněný dvojicí klečících andílků a po stranách ikonami Kristus Pantokratór a Panna Marie Hodégéstria z 19. století (ruské provenience). Torzo barokní kazatelny pochází z roku 1739, poprseň je v lodi kostela užívána jako kryt pulpitu. V lodi je volně stojící skupina soch světců z 19. století, pocházejících ze zrušených bočních oltářů a kříž s Kristem z roku 1808, který kostelu daroval pečecký kupec Jan Faltys. Nad hlavním vstupem je pozdně barokní obraz Ecce Homo z konce 18. století, nad vstupem do Mariánské kaple pak obraz Svaté rodiny z roku 1700. V Mariánské kapli je na oltáři z roku 1924 tzv. Madona Pečecká* z 30. let 18. století, údajně dílo neznámého vídeňského řezbáře (je to ovšem málo pravděpodobné, neboť jde o kopii tzv. Madony Kutnohorské). V oratoři Hrubých z Gelenj (Jelení) je dočasně uložen originál kamenného kříže ze střechy kostela a několik náhrobníků majitelů zdejšího panství:

v podlaze náhrobník z červeného mramoru Leopolda Hrubého ze Schwanenheimu († 4. 9. 1809) a Josefy Hrubé, roz. Bachmannové († 25. 2. 1817) z roku 1817 s latinským nápisem: PERILLUTRIS DOMINUS LEOPOLD S(acrum) R(omanum) I(mperium) EQUES A HRUBY DOMINUS IN PETSCHKAU ET HRANITZ NATUS ANNO 1740 25. NOV(embris) OBIIT ANNO 1809 4TA SEPT(embris) CUM CONJUGE IOSEPHA A HRUBY NATAA PACHMAN LUCEM MUNDI VIDIT ANNO 1755 25 AUG(usti) ORBIT ANNO 1807 28 VA MAY,
v severní stěně náhrobník z tmavě modrého mramoru Natálie († 12. 8. 1821), Theodora († 27. 12. 1822) a Artura († 1. 5. 1832), všech předčasně zemřelých dětí Karla Eduarda Hrubého a Amálie z Hohenfelsu. Na náhrobníku z roku 1832 je latinsko-německý nápis: NATALIA NATA 11MA AUG(usti) MORTUA 12. AUG(usti) 1821 / THEODORUS NATUS 26TA DEC(embris) MORTUUS 27. DEC(embris) 1822 / ARTHURUS NATUS 1MA MAJI MORTUUS 1. MAJI 1832 / EX STIRPE LIBERORUM BARONUM A LÖWENHERZ HRUBY ET GELENJ / HOLDE ENGEL UNS BALD ENTSCHWUNDEN! EUCH BEWEINT DER ELTERN BLUTEND HERZ. ACH VOM LEBEN HABT IHR NICHTS EMPFUNDEN ALS DES WERDENS UND DES STERBENS SCHMERZ,
při východní stěně empírový kenotaf** Karla Eduarda Hrubého z Gelenj († 2. 11. 1838), vynikající práce z 1. třetiny 19. století, připisovaná pražskému sochaři Václavu Prachnerovi nebo některému z jeho žáků (ze stejné doby ovšem pochází zcela identická socha na náhrobku Kinských v Budenicích, u které je autor znám - sochař Josef Max, srovnání těchto dvou děl je otázkou dalšího výzkumu, který by mohl upřesnit autorství pečeckého kenotafu). Kenotaf tvoří masívní odstupňovaný sokl z červeného mramoru, na kterém je socha Génia smrti z bílého mramoru. Socha zpodobňuje mladého muže s andělskými křídly, terý má zavřené oči (nespí, má je zavřené bolem), částečně zakrytého pláštěm a držícího v pravé ruce pochodeň se skomírajícím plamenem, otočeným k zemi, v levé ruce květinový věnec a opírající se o velký oválný štít s erbem Hrubých z Jelení (hlava jelena) uprostřed. Na přední straně soklu je vložena deska z leštěného černého mramoru s německým nápisem: ZUM ANDENKEN AN DEN FREIHERRN KARL EDUARD VON HRUBY U(nd) GELENY. COMMANDERDES K(aiserlich) K(öniglichen) ÖSTERRAICHIFCHEN LEOPOLD ORDENS, INHABER DES SILBERAEN KREAUZES, GROSSKREUZ DES KÖNIGL(ich) BAIERISCHEN CIVIL VERDIENST U(nd) DES KARL HESSISCHEN LÖWEN ORDENS, AUSSERORDENTFICHERGESANDTER UND BEVOLLMÄCHTIGRER MINISTER AM KAR HESSICHEN UND HERZOGLICH BRAUNSCHWWEIGSCHEN HOFE GEBOREN DEN 15. MAY 1772, GESTOR ZU BRAUNSCHWEIG DEN 2. NOVEMBER 1838. DEM EDELSTEN MENSCHEN UND BESTEN GATTEN DIE TRAUERNDE WITTWE AMALIE FREIFRAU V(on) HRUBY GEBORENE FREÜN V(on) HOFENFELS. Jelikož se jedná pouze o symbolický náhrobek, neboť Karel Eduard sloužil jako vyslanec v Kasselu a Braunschweigu, kde také roku 1838 zemřel a byl tam pohřben, ve skleněné schráně uložené ve výklenku tumby je uložena zemina z jeho hrobu, jejíž pravost dokládá přiložená autentika.

Na kruchtě jsou varhany z roku 1917 od Josefa Melzera a v dubové stolici z roku 1562 ve zvonovém patře věže jsou zavěšeny dva zvony:

větší zvon z roku 1531 od kutnohorského zvonaře Jakuba Ptáčka o průměru 94 cm s českým nápisem gotickou minuskulou: ANNO 1531 KE CZTI A K CHVALE PANV BOHV WSSEMOHVCYMV A SWATEMV V ZADVSSI DO PECZEK SKRZE YAKVBA PTAZCKA NA HORACH,
menší zvon z roku 1581 od kutnohorského zvonaře Ondřeje Kotka (Klabala) o průměru 83 cm, ozdobený erbem Hrabáňů z Přerubenic (klobouk se třemi pery), druhým neznámým erbem a českým nápisem gotickou minuskulou: TENTO ZWON VDIELAN GEST ZA PANA PAWLA HRABANIE Z PRZERUBENITZ A NA PECZKACH NAKLADEM GEHO VDIELAN V WONDREGE KOTTKA ZWONARZE LETA 1581.

Filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 9:30 hodin a každý čtvrtek v 16:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel Narození Panny Marie byl 31. prosince 1965 spolu s ohradní zdí s bránou a sochou sv. Jana Nepomuckého zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 38010/2–706.