CESTYAPAMATKY.CZ
Tak jako se Honza věnuje práci s kamerou, já se věnuji fotografování. Pokud si dobře pamatuji, první fotoaparát typu CORINA jsem dostal k 10. narozeninám. A již tehdy jsem fotografoval mimo známých hlavně různé zámky a kostely, v paměti mi uvízla černobílá neumělá fotografie zámku v Přerově nad Labem s hezkými sgrafity. Když mi bylo 14 let, dostal jsem fotoaparát SMENA a začal jsem fotit na diapozitivy. Od té doby jsem také začal na celuloid zaznamenávat různé cesty do vzdálenějšího i bližšího okolí. Sbírka diapozitivů přesáhla tehdy počet 5000. Ve 20 letech jsem si pořídil v tehdejším Sovětském svazu první zrcadlovku ZENIT a vrátil jsem se k černobílé fotografii. Další fotoaparát v pořadí byl automatický kompakt CANON, který jsem si koupil v roce 1991, neboť ZENIT zůstal za nehty nějakému nenechavému lapkovi ve vlaku cestou z Prahy do Varšavy. O několik dalších let později přišel kompakt OLYMPUS, ale stále jsem čekal na to, až si budu moci opět koupit zrcadlovku. V době, kdy ještě nebyly digitální fotoaparáty příliš běžné, jsem si koupil v roce 2000 zrcadlovku MINOLTA a pořídil s ní spoustu krásných fotek, které jsou v papírové podobě uložené v mnoha albech a kronikách. No a nakonec digitální technologie převálcovala i mě, dříve jejího zatvrzelého odpůrce. V roce 2006 jsem si koupil digitální zrcadlovku CANON 350D, objektiv SIGMA 28-70 a teleobjektiv CANON IS 75-300, které jsem tahal na všechny cesty po Kolínsku, Česku i světě. Leč touha po stále lepších fotografiích mě stejně nakonec na jaře roku 2009 přiměla 350déčko prodat a koupit si první profesionální zrcadlovku v životě, a to CANON EOS 5D Mark II. K němu mám i nový objektiv CANON IS 24-105 a ze staršího vybavení jsem si nechal teleobjektiv CANON IS 75-300. To je tedy aktuální výbava, s kterou budu pořizovat, doufám, stále lepší fotografie pro vaši radost.
Téměř všechny fotografie na stránkách Cesty a památky jsou tedy mé autorské snímky, pokud zcela výjimečně zveřejňuji cizí fotografie, uvádím zdroj. Mezi pořizovanými záběry jsou však času od času i takové, které mají trochu jiné poslání, než sdělit nějaký fakt o místu nebo osobách, které jsou na ní zvěčněné. Je to možná prchavá chvíle okamžiku, pocit nebo zajímavé setkání. Není vůbec důležité co nebo koho tyto fotografie zobrazují. Pokud chcete, můžete se projít touto galerií, kde jsem se rozhodl vystavit fotografie, ke kterým mám nějaký mimořádný vztah. Budu moc rád, když vás potěší a třeba ukáží nový úhel pohledu na často zcela obyčejné věci.
Roman
 Zima v roce 2010 přišla s razancí, kterou málo kdo pamatuje. Dvě lavičky na kolínském labském nábřeží asi teď nikoho k posezení nenalákají. Minimálně do jara, kdy si zde zase začnou dávat dostaveníčko všichni, kdo se chtějí potěšit pohledem na staré město (10. ledna 2010) |
 Poušť v Egyptě začíná znenadála hned za posledním nilským zavlažovacím kanálem. Přestože do ní vyráží stále více turistů, jsou místa, kde své kouzlo dosud neztratila. Tohle je velbloud u jednoho beduínského tábora nedaleko Sakkáry; v pozadí jsou pyramidy v Abúsíru (18. listopadu 2009) |
 Narazit v Egyptě na zajímavé tváře není až zas takový problém. Tohle je prodavač v tzv. Islámské Káhiře a v jeho tváři je jako rydlem vepsán celý jeho život. Veškeré strádání, radosti i poznání (17. listopadu 2009) |
 Bejrút (duben 2009) |
 Křížek v Dolním Prysku v Lužických horách (15. srpna 2009) |
 Křížek ve vesnici Stratená na Slovensku (26. července 2009) |
 Okouzlení barokní gotikou od Santiniho v chrámu Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory. (19. června 2009) |
 Fotka pořízená uprostřed pohoří Ansarija v Sýrii (21. dubna 2009) |
 První záchvěv zimy v roce 2009 zachycený nedaleko Toušic na Kouřimsku. (3. ledna 2009) |
 Pozdní léto je v Kolíně stejně krásné, jako kdekoliv jinde. Na místech, která má člověk rád, je ale přímo balzámem a potravou pro duši. Doufám, že tento snímek z Komenského parku potěší uspěchance, kteří se neumí zastavit a tu krásu si vychutnat. (31. srpna 2008) |
 Železnice je poezií svého druhu, byť ne každý ji ale vnímá, jako ne každý rozumí poezii psané. Pro mě je hradlo v Horní Kamenici uprostřed Lužických hor jedním z nejkrásnějších míst na českých tratích. (20. července 2008) |
 V Českém ráji lze dodnes najít nespočet roubenek, ale tak krásné, jako jsou ve Vesci u Sobotky, to se jen tak nevidí. Člověku se až tají dech, jaký měli naši předkové smysl pro estetiku. (12. srpna 2007) |
 Hned na počátku roku 2007 jsem měl to štěstí a mohl se přiblížit k opravdové kráse. Pořizoval jsem fotografie nádherné dívky (a neteře) Kristýnky do kalendáře pro jejího milého Jakuba k Valentýnu. Při pohledu na tu křehkou lidskou krásu se až tají dech… |
 Podzim v roce 2006 byl stejně nádherný jako jaro. Proto jsme si vyšlápli na horu Bořeň u Bíliny, která udělala neopakovatelnou kulisu dozrávajícím šípkům. (19. září 2006) |
 Hořec tolitovitý patří mezi naše nejznámější chráněné rostliny a ve znaku ho má i Krkonošský národní park. Jeho modré kalichy se otevírají ke slunci a my měli to štěstí, že jsme se s ním na našich toulkách potkali (9. září 2006). |
 Podle většiny turistů není v Krkonoších co fotit. Jsou prý známé, provařené a civilizované. Myslím, že to není pravda, jak dokazuje tento pohled do Obřího dolu. Z Polska se valí mlha, kterou masív Sněžky drží a tak jenom tak trochu přetéká k nám. (9. září 2006) |
 Pod kořeny vysokého smrku se tísnily dvě muchomůrky nedaleko nádraží Jedlová v Lužických horách. A aby jim nebylo smutno a málo těsno, z listí na ně vykoukla třetí. (3. září 2006) |
 Na pláži v litevské Klaipédě se podařilo s místním klukem vyfotit takový trochu nesmělý akt. No, to si každý musí přebrat po svém. Každopádně nová zkušenost. (1. srpna 2006) |
 Jezero Asalnaj uprostřed Aukštaitského národního parku v Litvě, kde si dodnes staleté stromy v korunách šumí staré pohanské příběhy. Vyváženost této fascinující krajiny je ohromující. (25. července 2006) |
 Tahle nádherná slunečnice kvetla u bývalé signálky za Mikulovem, nedaleko rakouské hranice. Bylo nádherné léto a my jsme okolo jeli na kole. Léto budiž pochváleno! (9. červenec 2006) |
 Přírodní památka Kolínské tůně na slepých labských ramenech nedaleko Hánína je jedno z nejhezčích míst u Kolína. Mimo jiné tam kvetou nádherné chráněné kosatce žluté. (28. května 2006) |
 Odkvetlá pampeliška v mělkém údolí Jordán u Ratboře, které se k Polepce svažuje od Sedlova. Není to zrovna žádné alpské údolí, ale vždy si rád naplánuji cestu po úzké silničce, která jím prochází. (28. května 2006) |
 Tento záběr jsem pořídil v kolínském lesoparku Borky na pravém břehu Labe. Fascinující na něm je to, že i přes objektiv fotoaparátu je z něho cítit to každoroční znovuzrození a síla, s jakou se příroda hlásí o slovo. (1. května 2006 ) |
 S touto fotografií jsem získal 2. místo v soutěži PHOTO KOLÍN 2006 na téma „Měnící se město“. Projíždějící rychlovlak Pendolino pod starobylým chrámem sv. Bartoloměje symbolizuje nejen měnící se svět, ale i sepětí Kolína s železnicí. (1. května 2006) |